Utratili miliony za vrtulníky NH90. Nyní je Švédsko postupně vyřazuje. Co je to za vrtulníky?
Švédsko se tak připojuje k zemím, které po dřívějším nákupu vrtulníků NH90 nyní na základě provozních zkušeností tento typ zcela vyřazují, jak uvádí server Breaking Defense. Austrálie a Norsko se již dříve vzdaly letounů NH90. Jak Švédové své rozhodnutí vysvětlují a co je to za vrtulníky?
V roce 2001 se Švédsko rozhodlo zakoupit 18 vrtulníků NH90. Všechny stroje měly být dodány do roku 2008. Nakonec se zakázku podařilo realizovat až v roce 2019, ale zpoždění nebylo jediným problémem.
V provozu se ukázalo, že deklarovaná operační připravenost vrtulníků je výrazně nižší, než se očekávalo, a problémy s generálními opravami a dodávkami náhradních dílů vedly Švédsko k rozhodnutí zcela opustit nové, ale nevyhovující stroje.
Víceúčelové NH90 budou nahrazeny americkými Black Hawky a námořní varianta jiným, zatím nespecifikovaným typem vrtulníku (možná také Black Hawk v námořní verzi).
NH90 měl být univerzálním vrtulníkem NATO
Švédsko se tak připojilo k zemím, které považovaly volbu vrtulníku NH90 za chybnou a rozhodly se od těchto strojů upustit. V případě Norska dokonce skončilo nejen stažením zařízení, ale i jeho vrácením výrobci a požadavkem na vrácení peněz.
NH90 je vrtulník vyvinutý společností NHIndustries, konsorciem společností z Francie, Německa, Itálie a Nizozemska. Jeho vývojáři měli ambiciózní cíl vytvořit univerzální vrtulník NATO.
Vrtulník, který se vyvíjí od 90. let minulého století, obsahuje inovativní prvky, jako je vysoce pokročilý systém avioniky, který odlehčuje posádce při dlouhých misích, a řízení fly-by-wire (bez mechanických vazeb), díky němuž má vrtulník NH90 velmi vysokou manévrovací schopnost a je schopen provádět některé akrobatické figury, jak uvádí server Army Technology.
Problémy s vrtulníky NH90
Konstruktéři vrtulníku dbali také na stealth prvky. Stroj má totiž sníženou radarovou stopu. Toto velmi perspektivní zařízení bylo navrženo ve dvou variantách, jako víceúčelový dopravní stroj a jako námořní vrtulník.
Bohužel se ukázalo, že tento slibný návrh je v praxi velmi problematický. Program výstavby a dodávek těchto strojů provázely neustálé problémy s včasností a zařízení v provozu v některých zemích nabízela výrazně nižší pohotovost, než bylo deklarováno (v případě Norska to bylo pouze 700 letových hodin ročně pro celou flotilu těchto strojů namísto plánovaných 3 900).
Zdroj: redakce, breakingdefense.com, army-technology.com, Wikipedia