Nová pravidla pro nemocenskou: Kolik dostanete a jak o ni žádat?

Pracovní neschopnost je důležitým nástrojem pro zaměstnance, kteří se ocitnou v situaci, kdy kvůli zdravotním problémům nemohou vykonávat své pracovní povinnosti. Od letošního roku dochází v této oblasti k několika změnám, které ovlivní jak zaměstnance, tak zaměstnavatele.

V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel svému zaměstnanci náhradu mzdy. Výše této náhrady se vypočítává na základě průměrného hodinového výdělku za předchozí čtvrtletí, který se redukuje podle stanovených hranic. Pro rok 2025 byly tyto redukční hranice mírně zvýšeny, což znamená, že zaměstnanci s vyššími příjmy mohou očekávat mírně vyšší náhradu mzdy než v roce 2024.

Náhrada mzdy a nemocenské dávky

Po uplynutí 14 dnů pracovní neschopnosti přebírá vyplácení nemocenských dávek Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Výše nemocenské dávky se odvíjí od denního vyměřovacího základu a její procentuální výše se zvyšuje s délkou trvání pracovní neschopnosti.

Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je v podstatě průměrný denní příjem za rozhodné období – zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost. Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ.

Výše nemocenského za kalendářní den činí do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Elektronická neschopenka a notifikace

Elektronická neschopenka (eNeschopenka) je již několik let standardem v komunikaci mezi lékaři, zaměstnavateli a ČSSZ. Od 1. ledna 2025 zavádí ČSSZ novinku v podobě SMS notifikací pro pojištěnce. Pacienti tak budou informováni o vystavení nové eNeschopenky, jejím ukončení či dalších důležitých změnách, prostřednictvím SMS zpráv. Tato služba zvyšuje informovanost a umožňuje lepší kontrolu nad průběhem pracovní neschopnosti. Doteď bylo možné získat určitý přehled o průběhu vaší pracovní neschopnosti elektronicky pouze prostřednictvím ePortálu, jak jsme informovali zde. Informace o tom, jak budou takové notifikace vypadat, poskytuje ČSSZ na svých webových stránkách.

Kontroly a režim pracovní neschopnosti

Během pracovní neschopnosti je zaměstnanec povinen dodržovat stanovený léčebný režim a časové okno režimu vycházek, které určuje ošetřující lékař. Kontroly dodržování tohoto režimu mohou provádět jak zaměstnavatelé (v prvních 14 dnech), tak ČSSZ. Nedodržení stanovených pravidel může vést ke krácení nebo úplnému odebrání nemocenských dávek.

Změny pro OSVČ

Pro osoby samostatně výdělečně činné platí, že nemocenské pojištění (nezaměňovat s pojištěním důchodovým) je dobrovolné. Pokud si jej OSVČ neplatí, nemají nárok na nemocenské dávky. V letošním roce dochází ke změnám ve výpočtu nemocenských dávek pro OSVČ, které se nyní více přibližují systému pro zaměstnance. Je proto důležité, aby si OSVČ zkontrolovaly své platby na nemocenské pojištění a případně je upravily tak, aby měly nárok na dávky v případě pracovní neschopnosti. I to se ale řídí určitými pravidly. Pojistné na NP si lze v době splatnosti navýšit a tím si v zákonem stanoveném rozpětí zvýšit vyměřovací základ pro výpočet případné nemocenské dávky.

Délka neschopenky a její ukončení

Délka pracovní neschopnosti závisí na povaze onemocnění či úrazu a stanovuje ji ošetřující lékař. Ukončení pracovní neschopnosti nastává ve chvíli, kdy je zaměstnanec schopen vrátit se do práce („uschopněn“). Je důležité, aby zaměstnanec informoval svého zaměstnavatele o ukončení neschopnosti a nástupu do práce včas, aby nedošlo k nedorozuměním či problémům s výplatou mzdy.

Pracovní neschopnost a výpověď

Zaměstnanec je během pracovní neschopnosti chráněn před výpovědí ze strany zaměstnavatele. Existují však výjimky, například při zrušení zaměstnavatele nebo jeho části. Pokud zaměstnanec podá výpověď během pracovní neschopnosti, běží výpovědní lhůta standardně. Je proto důležité pečlivě zvážit načasování výpovědi a konzultovat situaci s odborníky.

Aby se zaměstnanci vyvarovali problémů spojených s pracovní neschopností, měli by:

• informovat zaměstnavatele o vzniku pracovní neschopnosti co nejdříve,
• dodržovat stanovený léčebný režim a režim vycházek,
• sledovat komunikaci s ČSSZ, například prostřednictvím SMS notifikací nebo ePortálu,
• konzultovat s lékařem jakékoli nejasnosti ohledně délky či ukončení pracovní neschopnosti

Pracovní neschopnost je důležitým institutem, který chrání zaměstnance v době nemoci či úrazu. Změny platné od roku 2025 přinášejí několik novinek, které mají za cíl zefektivnit systém a poskytnout lepší podporu pro pojištěnce.

 

ČSSZ upozorňuje, že kromě výše zmíněných případů nezasílá žádné jiné SMS ani e-maily. V případě, že obdržíte podezřelé zprávy vydávající se za ČSSZ, neklikejte na odkazy a zprávu ihned smažte.