Okopírovali Číňané známý UH-60 Black Hawk? Harbin Z-20 je odpověď na tento známý vrtulník
Harbin Z-20 je středně těžký užitkový vrtulník vyráběný společností Harbin Aircraft Industry Group (HAIG). Poprvé vzlétl 23. prosince 2013 a jeho maximální vzletová hmotnost se pohybuje v rozmezí 10 tun.
Z-20 může operovat do výšky 4 000 m a také z letadlové lodi Liaoning. Je považován za výkonově srovnatelný s vrtulníkem americké výroby Sikorsky UH-60 Black Hawk, jehož civilní variantu Sikorsky S-70C-2 používá od roku 1984 Lidová osvobozenecká armáda.
Vzdušné síly Lidově osvobozenecké armády (PLAAF) měly od 80. let 20. století požadavek na středně velký užitkový vrtulník pro operace ve velkých výškách, který by mohl operovat v horských oblastech Číny. V roce 1984 PLAAF získalo 24 vrtulníků Sikorsky S-70C-2 s vylepšenými motory General Electric T700-701A, které mají lepší výkon než později zakoupené Mi-17V5. Těchto 24 vrtulníků Sikorsky S-70C-2 byly civilní verze vojenských UH-60 Black Hawk, ale přešly rovnou do služby u Lidové osvobozenecké armády. Čína by pravděpodobně mohla nakoupit více vrtulníků Sikorsky, nebýt následků protestů na náměstí Nebeského klidu v roce 1989, které vyústily ve zbrojní embargo EU a USA. To vedlo k vývoji domácího projektu takzvaného „desetitunového vrtulníku“, který byl zahájen v roce 2006, a Z-20 uskutečnil svůj první let 23. prosince 2013.
Výroba vrtulníků v Číně dostala masivní impuls poté, co zemětřesení v S‘-čchuanu v roce 2008 zdůraznilo význam vrtulníků v humanitárních misích. Kromě PLAAF budou Z-20 pravděpodobně využívat i další útvary Lidové osvobozenecké armády. Mohl by plnit roli víceúčelového námořního vrtulníku pro námořnictvo Lidové osvobozenecké armády (PLAN), který je dostatečně malý na to, aby byl interoperabilní na všech plavidlech PLAN, a přitom má nainstalovaný kompletní soubor schopností protiponorkového boje (ASW); čeho současné Ka-28 a Changhe Z-8/Changhe Z-18 nejsou schopny.
Některé zdroje naznačují, že Z-20 je kopií Black Hawku, a proto mu daly přezdívku „Copyhawk“. Tyto spekulace vznikly na základě skutečnosti, že PLAAF zakoupilo 24 letounů Sikorsky S-70-C2, z nichž Black Hawk vycházel. Objevily se také spekulace, které spojovaly konstrukci Z-20 s Black Hawkem, který byl opuštěn americkými speciálními jednotkami v Pákistánu během operace na zabití Usámy bin Ládina 1. května 2011. Podle zdrojů Pákistán umožnil čínským úředníkům prozkoumat vrak opuštěného Black Hawku.
Ačkoli se Z-20 velmi podobá letounům řady S-70/UH-60 Black Hawk, je mezi nimi několik zásadních rozdílů, včetně pětilistého hlavního rotoru (oproti čtyřem u Black Hawku) a úhlovějšího kloubového rámu ocasní plochy s trupem, díky čemuž má větší vztlak, kapacitu kabiny a odolnost než Black Hawk. Má také konstrukci fly-by-wire a kryty instalované za výfuky motorů a na hřbetě ocasu, což jsou pravděpodobně kryty pro satelitní komunikaci nebo satelitní navigační systém BeiDou. Aviation Week poukazuje na to, že Čína se možná rozhodla, že bude lepší vylepšit osvědčenou známou konstrukci S-70/UH-60 Black Hawk ze 70. let, která vyhovuje operačním požadavkům PLA, než podstupovat vývojová rizika. To odpovídalo strategii, kterou Čína použila při vývoji vrtulníků Z-8 a Z-9.
Předpokládá se, že Z-20 bude poháněn domácím turbohřídelovým motorem WZ-10 o výkonu 1 800 kW (asi 2 400 k), zatímco motor GE T700-701D u vrtulníku S-70/UH-60 Black Hawk má výkon 1 500 kW (asi 2 011 k). Kromě výkonnějšího motoru než u letounů S-70/UH-60 Black Hawk jsou v letounu Z-20 použity nové technologie, které snižují hmotnost a zlepšují vztlak. Tyto vlastnosti mu umožňují provádět operace ve výškách až 4 000 m.
Zdroj: odin.tradoc.army.mil