Poprvé by podmořský tunel mohl spojit dva kontinenty. Práce mají začít už za rok a cena překročí 150 miliard

To co ještě nedávno znělo spíš jako sci fi, se znovu dostává na stůl. Projekt podmořského tunelu mezi Evropou a Afrikou by mohl zásadně proměnit dopravu i obchod. Pokud půjde všechno aspoň trochu podle plánů, první práce by mohly začít už příští rok.

Myšlenka spojit Španělsko s Marokem pod Gibraltarským průlivem existuje už dlouho, teď ale dostává konkrétnější podobu. Tunel má vést mezi Punta Paloma na jihu Španělska a oblastí kolem Tangeru. Celková délka se odhaduje asi na 40 kilometrů, přičemž většina trasy povede hluboko pod mořským dnem, což není úplně jednoduché.

Nejde totiž o běžnou stavbu. Gibraltarský průliv patří k technicky i geologicky nejsložitějším místům na světě. Hloubka tu jde do stovek metrů a silné mořské proudy zásahy člověka dost komplikují, někdy víc než by se čekalo.

Čtěte také

Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici

21. 5. 2026

Technická výzva bez precedentu

Podle plánů má být tunel určený jen pro železniční dopravu. Auta by se přepravovala pomocí vlaků, podobně jako to funguje u Eurotunelu mezi Francií a Británií. Počítá se se třemi tubusy, dva pro vlaky a jeden servisní.

Bezpečnost je velké téma. Servisní tunel nebude jen na údržbu, ale taky jako úniková cesta když by se něco stalo. V takové hloubce pod hladinou je potřeba řešit tlak, větrání i rychlou evakuaci, což není úplně triviální.

Kolik to bude stát a kdo to zaplatí

Odhady ceny se liší, ale aktuálně se mluví o částce přes 150 miliard korun. To z projektu dělá jednu z nejdražších dopravních staveb v Evropě. Financování má být kombinované, část státy, něco evropské fondy a pravděpodobně i soukromý kapitál.

Čtěte také

Jeden nespokojený senior může zablokovat stavbu celého satelitního městečka o několika domech

21. 5. 2026

Evropská unie zvažuje zařazení do sítě TEN T, což je program pro klíčovou infrastrukturu. Pokud by k tomu došlo, znamenalo by to přístup k výrazné finanční podpoře. Zároveň by to posílilo roli Španělska jako důležitého logistického uzlu mezi kontinenty.

Ekonomové ale upozorňují, že návratnost nebude rychlá. Přínosy se totiž nedají počítat jen na přímé zisky. Důležité je i zrychlení obchodu, větší turistika nebo politická spolupráce. Tyhle nepřímé efekty bývají nakonec zásadní, i když se hůř měří.

Co ukazují aktuální průzkumy

Projekt je teď ve fázi podrobných geologických a seizmických analýz. Španělsko už investovalo do speciální techniky, která zkoumá mořské dno. Cílem je zjistit, jestli horniny zvládnou náročné vrtání a dlouhodobý provoz bez větších problémů.

Čtěte také

Cyklistický airbag může být rozhodujícím prvkem pro záchranu života. Objevují se hlasy pro jeho povinné zavedení

21. 5. 2026

Zkoumá se i seizmická aktivita, tedy pohyby zemské kůry. Oblast Gibraltaru je v tomhle směru citlivá. Konstrukce tunelu musí vydržet případné otřesy, aniž by se narušila bezpečnost, což je docela zásadní požadavek.

Proč může tunel změnit mapu dopravy

Gibraltarský průliv patří dnes mezi nejvytíženější námořní trasy na světě. Lodní doprava ale naráží na limity kapacity a je závislá na počasí, což není vždy ideální. Tunel by nabídl stabilní spojení, které by tyhle problémy obešlo.

Pro cestující by to znamenalo výrazné zkrácení cesty mezi Evropou a Afrikou. Vlaky by trasu zvládly za desítky minut. To by otevřelo nové možnosti pro práci, cestování i běžný život v regionu, i když se to teď může zdát trochu vzdálené.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Význam projektu roste i kvůli mistrovství světa ve fotbale v roce 2030, které mají pořádat Španělsko a Maroko. Tunel by mohl pomoct s přesuny fanoušků i celkovou logistikou, což se určitě hodí.

Jestli se tenhle ambiciózní plán opravdu promění ve stavbu, ukážou až další roky. Klíčové budou výsledky průzkumů a také politická vůle projekt dotáhnout. Pokud ano, půjde o historický krok který doslova propojí dva kontinenty.

Zdroje: zdopravy.cz, euronews.com, railwaygazette.com, diariouno.com.ar