Největší budova ŠvP na světě je v Česku, místní děsí. Stále v ní najdete dopisy od rodičů i tajný bazen pro učitele
Na jihu Čech se nachází velký areál, který už několik let zeje prázdnotou. V minulosti šlo přitom o místo plné radosti a dětského smíchu. Dnes naopak budí hrůzu a příroda si jej bere zpět.
Školy v přírodě jsou stále velmi populární jak mezi žáky, tak mezi učiteli. V Česku se proto nachází celá řada míst, kde je možné tyto pobyty uskutečnit. Jedno z nich bývalo i na jihu Čech, konkrétně pár kilometrů od města Volyně. Ve své době šlo o vůbec největší objekt tohoto typu a pravidelně do něj jezdívali žáci z různých škol. Primárně pak z Ústeckého kraje.
Fungoval roky
Areál školy v přírodě ve Volyni byl postaven už v 80. letech minulého století a brzy se stal oblíbeným místem, na které se žáci rádi vraceli. Byl zaplněný smíchem, po večerech možná i slzami stesku. Vznikla zde řada přátelství, dětských lásek a hlavně pak také krásných vzpomínek.
Děti měly k dispozici celou řadu učeben, pokojů, dvě jídelny, tělocvičnu a rovněž i několik venkovních bazénů. Není divu, že se do školy v přírodě mnohé z nich nesmírně rádi vracely. Místo fungovalo jako škola v přírodě až do začátku 21. století. Od té doby je areál opuštěný a pomalu chátrá.
V roce 2005 jej zakoupil nový majitel, který školu v přírodě plánoval přestavět jako domov pro seniory. Zdálo se, že tak bude objektu vdechnut nový život. To se ale ani po letech nestalo, a tak místo nadále pustoší zub času.
„S majitelem objektu jsme naposledy jednali před deseti lety, kdy žádal o povolení rekonstrukce. Od té doby se nikdo neozval a žádné práce na areálu nebyly provedeny. Město nemá v tuto chvíli žádnou možnost, jak osud areálu ovlivnit,” nechal se před dvěma lety slyšet Martin Červený, starosta Volyně, pro web Jižní Čechy TEĎ.
Připomínky dávno ztracených časů
Dnes je proto škola v přírodě lokací, která nahání tamějším obyvatelům hrůzu a svým tajemnem láká milovníky prozkoumávání opuštěných objektů. Ti za zdmi často nachází dopisy a pohlednice, které před mnoha lety dostávali ubytovaní žáci od svých blízkých anebo je naopak sami plánovali odeslat. Tak nikdy se tak nestalo. Dále také knihy a učebnice, ze kterých si děti četly a učily se.
V některých učebnách se nachází ještě lavice a tabule. V umývárnách několik rozbitých toalet a umyvadel. V objektu je možné nalézt i menší bazének, který byl určený výhradně pro pedagogy, nebo také saunu. Celé místo má až tajemnou atmosféru, a tak není divu, že by jej ráda navštívila řada amatérských badatelů.
Ti se nyní do objektu ale nedostanou. Už několik let je areál přísně střežený ochrankou, která se snaží každému nezvanému návštěvníkovi zamezit v jeho přístupu. A není divu. Nejenže se jedná o soukromý pozemek, ale také je většina budov v havarijním stavu.
Do jednotlivých pokojů zatéká dešťová voda, kvůli které může být pohyb v prostorách školy nebezpečný. Ani to ale kolikrát neodrazuje odvážlivce, kteří chtějí nahlédnout za brány někdejší vyhlášené školy v přírodě.
Jedna z budov ale přece jen přístupná je. Už několik let se v ní nachází turistická ubytovna. Celkem nabízí 24 pokojů po dvou až třech lůžkách.
Líbila se i filmařům
Škola v přírodě ve Volyni zaujala i filmaře. Konkrétně tedy režiséra Zdeňka Trošku, který v jejích prostorách natáčel část filmu Slunce, seno, erotika. Venkovní prostranství před školou posloužilo jako kulisa ve scéně, kdy se obyvatelé Hoštic vydávají na prohlídku moderního italského kravína.
Co dál?
Další osud areálu je v současné době nejasný. Rozhodně to ale nevypadá, že by měly v objektu brzy započít nějaké stavební práce a navrátit mu dávno zašlou slávu.