Historický průlom: Výzkumníci potvrdili možnost cestovat časem. Kdy to bude běžná realita?

Cestování časem je věčné téma, kterým se vědci zabývají již od nepaměti. Myšlenka umět se vrátit do minulosti či přemístit se do budoucnosti zaměstnává lidstvo neustále a dala možnost zrození nejrůznějším konspiračním teoriím, mýtům nebo legend. Zatímco nejstarší zmínky o cestování v čase zmiňovaly nadpřirozené schopnosti a magii, s neustále se vyvíjející vědou se novodobější teorie spoléhají právě spíš na vědecké základy a principy. Touha dozvědět se o tomto tématu neutichá – mnoho vědců a amatérů se tento koncept snaží prokázat i vyvrátit, a po dlouhé době se populace možná dočkala nových informací, jak to tedy s tím cestováním v časoprostoru je.

I přes nespočet konspirací se v čase cestovat zatím nikomu nepodařilo, alespoň co je veřejnosti známo. To ovšem neznamená, že se o to neustále někdo nejrůznějšími způsoby nepokouší. Věda možnost cestování v čase zatím ale nepotvrdila, nicméně se objevila nová studie přinášející kritické poznatky. Nečekaná odhalení mohou způsobit obrovské pokroky v této sféře. Představuje tento revoluční objev nebezpečí pro budoucnost lidstva? Nejnovější testy přinesly fascinující výsledky, které v tomto ohledu položily pevné základy.

Lze cestovat v čase?

Dvojice německých vědců překvapili odhalením nového důkazu – podle nich je cestování časem možné na mikroskopické úrovni. Till Bohmer a Thomas Blochowicz z Technické univerzity v Darmstadtu se totiž zaměřili na „míchání“ času ve struktuře určitých materiálů, jako je například sklo. Jejich pokusy prokázaly, že čas se nechová lineárně, ale vykazuje fluktuace. Průlomová studie sledovala, jak se složení materiálů postupně mění s průběhem času. „Tento prvek se neřídí tradiční molekulární strukturou, ale molekuly skla se ve skutečnosti neustále propadají na nová místa. Sklo tak neustále obrací čas na molekulární úrovni,“ řekli vědci. Sklo monitorovali pomocí rozptýleného laserového paprsku, díky kterému mohli pozorovat, jak se vzorky skla reformují a posouvají do nových uspořádání. Drobné i nepatrné výkyvy byly zaznamenány ultracitlivou videokamerou. Celý tento pokus také změnil to, jak přemýšlíme o každodenních materiálech.

Výzkum stále pokračuje

Jedná se zatím o prvotní důkazy tohoto jevu, proto dvojice zatím nedokáže s jistotou říct, kterým směrem se strukturální změny odehrávají – jestli vpřed nebo vzad. Studie ovšem klade důraz na to, že čas se ve vesmíru pohybuje pouze jedním směrem, a to vpřed. „Drobné fluktuace molekul bylo třeba zdokumentovat pomocí ultra citlivých přístrojů. Nelze jen tak pozorovat, jak se molekuly pohybují,“ vysvětlil Blochowicz. Po dlouhé době se tak vyskytla naděje, že cestování v čase je v určitém ohledu přece jen možné. Jak ale oba autoři studie zdůrazňují, vše je zatím na začátku a je nezbytně nutné provést další pokusy a výzkumné testy. Důraz budou klást na to, aby se obdobný jev objevil i u jiných materiálů.

Zpátky do minulosti? Spíš ne

Nově publikovaná studie a s ní spojené teorie se sice dají označit za průlomové, stále ale zůstává otázkou, zdali se někdy dočkáme možnosti cestovat v čase na lidské úrovni. Tento výzkum totiž zatím vyloučil možnost, že by se někdo dokázal vrátit v čase do minulosti. Jak již bylo zmíněno, vědci potvrdili fakt, že čas jde pouze kupředu. Vedoucí průlomové studie přišel se zjištěním, že vlnám způsobujícím změny můžeme přiřadit takzvaný vlastní čas, který je naprosto analogický s časem v obecné teorii relativity. Ačkoliv se jedná o naprosto průlomové výsledky, nad otázkou, jestli člověk bude umět někdy cestovat v čase, stále visí obrovský otazník.

Na reálné scény ohledně cestování časem, které působí jako vystřižené z filmů jako Terminátor či Návrat do budoucnosti, si tak ještě nějakých pár let budeme muset počkat, pravděpodobně i pár stovek let. A pokud to bude někdy vůbec možné, jaké dopady bude takový objev mít na celé lidstvo? Zdali je cestování časem vůbec dobrým nápadem i nadále zůstává kritickou otázkou. Jedno je ale jasné – vědci budou ve svém výzkumu pokračovat.