Německý turista nemohl najít volná lehátka u bazénu svého hotelu. Dostal odškodnění 1000 EUR
Sledovat v Google Zprávách
Lehátko u bazénu jako luxus? Přesně tak to nakonec působilo na německého turistu, který se kvůli své dovolené obrátil až na soud. Zaplatil nemalou částku, jenže místo klidu řešil každý den stejny problém. Nakonec mu soud přiznal odškodnění skoro tisíc eur.
Příběh se odehrál na řeckém ostrově Kos, kam vyrazil s rodinou. Podle jeho slov byla lehátka u bazénu obsazená už brzy ráno, většinou jen ručníky. Lidé si tak místo zabrali, ale často tam dlouho vůbec nebyli. I když přišel relativně brzo, stejně neměl jistotu, že si lehne. Někdy prý hledal místo i dvacet minut, což na dovolené fakt nechcete.
Tenhle scénář se opakoval den co den. Rodina si nemohla sednout spolu, což mu dost kazilo pobyt. Nakonec to nevydržel a rozhodl se situaci řešit oficiálně.
Soud uznal vadu zájezdu
Německý soud v Hannoveru mu dal za pravdu a přiznal částku 986,70 eur. Důležité bylo, že soud vyhodnotil situaci jako takzvanou vadu zájezdu. Tedy stav, kdy služby neodpovídají tomu, co bylo slíbeno.
Soud zároveň připomněl, že cestovní kancelář má zajistit odpovídající podmínky. Neznamená to, že lehátko čeká na každého kdykoliv, ale poměr mezi hosty a kapacitou by měl dávat smysl, což tady zjevně neplatilo.
Ručníky jako tichá rezervace
Zabírání lehátek pomocí ručníků je v resortech skoro klasika. Hosté si přivstanou, položí ručník a zmizí klidně na několik hodin. Hotely to někdy řeší jen na oko, nebo vůbec.
V tomhle případě soud řekl, že problém nebyl nahodilý. Šlo o dlouhodobý stav, který hotel toleroval. Turista si navíc opakovaně stěžoval, ale bez výsledku. Žádná změna nepřišla.
Podle rozsudku měl zasáhnout organizátor zájezdu. Pokud hotel pravidla nevymáhá, odpovědnost stejně padá na cestovní kancelář, která pobyt prodala. To je pro mnoho lidí možná překvapení.
Co si z toho vzít
Rozhodnutí může být zajímavé i pro další cestovatele. Ukazuje, že i věc která vypadá jako drobnost, může být problém z právního pohledu. Pokud trvá delší dobu a ovlivní dovolenou, může to mít dohru.
Právníci často zmiňují jednu věc, dokumentaci. Bez ní se podobné situace dokazují těžko. Hodí se fotky, poznámky o čase nebo komunikace s delegátem. Není to nic složitého, ale lidé na to zapomínají.
Kdy má smysl se ozvat
Ne každá nepříjemnost znamená nárok na peníze. V tomhle případě ale hrálo roli víc faktorů najednou. Problém byl opakovaný, hotel ho neřešil a klient na něj upozorňoval opakovaně.
Pokud se někdo dostane do podobné situace, doporučuje se postupovat celkem přímočaře:
- hned informovat delegáta nebo recepci
- trvat na řešení ještě na místě
- uchovat si důkazy, klidně i obyčejné fotky
Soud nepřiznal celou cenu zájezdu, ale jen část která odpovídala snížení kvality. To je v Evropě běžný přístup, nic vyjímečného.
Případ z Kosu tak ukazuje jednu věc. I maličkost může rozhodnout o tom, jak dovolená dopadne. A někdy taky o tom, jestli si z ní člověk nepřiveze i nečekané peníze navíc.
Zdroje: theguardian.com, lefigaro.fr, irishtimes.com, thelocal.de
