V budoucnu budeme vyrábět zbraně stejně rychle jako iPhony. Proč?

Dnešní techniky hromadné výroby chytrých telefonů by mohly převrátit moderní válku naruby, píše server Popular Mechanics. Jedním z nejpodceňovanějších moderních technologických výdobytků 21. století je výroba a distribuce chytrých telefonů. Většina lidí je oslněna funkcemi iPhonu, ale možná jen o něco méně oslňující je rychlost, s jakou továrny v Číně dokáží vyrobit tak malé zařízení, těsně napěchované elektronikou. Mohly by tedy dnešní techniky hromadné výroby chytrých telefonů vytvořit high-tech zbraně, které postaví moderní válku na hlavu?

iPhone je zázrakem moderní doby, který pravděpodobně nahradí až 40 věcí, které lidé kdysi používali, od telefonních automatů po adresáře. Procesor, obrazovka, modem, nabíjecí port, baterie a dokonce i fyzická tlačítka iPhonu jsou vtěsnány do malého prostoru, kde záleží na každém milimetru. Součástky iPhonu, které jsou již tak složitým zařízením, se montují po celém světě a pak se dodávají do Číny, kde rozlehlé výrobní komplexy produkují 350 000 telefonů denně.

Zbraně se naproti tomu vyrábějí v relativně malých sériích. Například společnost Lockheed Martin dodala v roce 2021 142 stíhaček F-35 Joint Strike Fighter. Dokonce i tak jednoduché zbraně, jako je útočná puška určená pro velmoci, jako jsou Spojené státy, Rusko a Čína, se obvykle nevyrábějí v řádu 100 000 pušek ročně nebo pouhých stovek denně. Aby bylo jasno, nikdo nepotřebuje milion pušek ročně. Tedy alespoň zatím ne.

Před konfliktem na Ukrajině, který vypukl, svět nezažil velkou válku téměř 80 let. Během druhé světové války Spojené státy rychle převzaly roli arzenálu demokracie a dodávaly zbraně nejen pro armádu, námořnictvo, letectvo a námořní pěchotu, ale i pro ostatní spojence. Americké továrny vyrobily více než 50 000 tanků Sherman, 4 miliony pušek M1 Garand a 275 000 letadel všech typů.

Pokud by totální válka s existenčním rizikem ohrozila výrobní velmoc, jako jsou Spojené státy, Čína nebo Japonsko, jaké zbraně by mohla vyrábět? Postavit megatovárnu, zajistit jednotlivé komponenty a vyškolit pracovní sílu by snadno trvalo 18 až 36 měsíců. Pokud by však státu hrozila invaze, jiná alternativa neexistuje. Takové megatovárny by mohly denně chrlit dostatek ozbrojených dronů, raket dlouhého doletu a dalších zbraní, aby zaplavily bojiště a rozdrtily nepřítele pouhým počtem a donutily ho tak postavit vlastní megatovárny.

Supermoderní výrobní techniky by ve skutečnosti mohly podpořit vznik autonomních zbraní poháněných umělou inteligencí. Schopnost vyrábět takové zbraně by mohla značně převýšit schopnost země vycvičit lidi k jejich používání, což by vedlo k upřednostnění nepilotovaných autonomních stíhaček před stíhačkami s lidskou posádkou, pozemních řízených střel se super dlouhým doletem před bombardéry a robotických pozemních bojových vozidel před tanky a bojovými vozidly pěchoty s posádkou.

Směřuje válka právě sem, do světa, kde robotické drony po tisících útočí na města ve dne i v noci? Svět, kde bitvy vyhrává a prohrává schopnost (nebo neschopnost) továrny vyrábět a kde jsou lidé stále více vytlačováni z bojiště? Předpovídat budoucnost je obtížné a nikdo nemá zvlášť dobré výsledky. Ale pokud je to jen otázka spojení dvou výrobních světů, přičemž vojenská výroba si vezme příklad z výroby iPhonu, mohlo by to být blíže vizi zítřka, než si myslíme.

Zdroj: popularmechanics.com