Sovětský systém ZSU-23-4 Šilka je postrachem ruských letadel
Na Ukrajině je neznámý počet samohybných protiletadlových dělostřeleckých systémů ZSU-23-4 Šilka nebo ZSU-23-4MP Biala. Vysvětlujeme, co jsou tyto systémy zač.
Na internetu se objevila fotografie, na níž je zachycen maskovaný systém ZSU-23-4 Šilka v polském nátěru nejspíše soudě podle husté zelené barvy ještě z léta 2022. Je třeba přiznat, že starší systémy jsou ve srovnání s dodávanými Gepardy z Německa výkonnostně mimo, ale pořád jsou lepší než nic nebo improvizované řešení. Sovětský systém ZSU-23-4 Šilka je nyní paradoxně postrachem ruských letadel.
Protiletadlové komplety ZSU-23-4 Šilka jsou konstrukcí z 60. let 20. století založenou na podvozku tanku PT-76, na němž byla namontována věž s radarem, k níž byly připevněny čtyři automatické kanony AZP-23 ráže 23×152 mm s kadencí 850-1000 ran/min každý s celkovou zásobou 2000 nábojů. Radar, stejně jako u Geparda, poskytoval potřebné údaje pro balistický počítač včetně potřebných korekcí.
Účinný dostřel je omezen na 2 km a používaná munice zahrnuje protitankovou munici s ocelovým jádrem nebo tříštivo-trhavou munici s rychlostí přibližně 970 m/s.
Poláci na tomto systému provedli v roce 2000 modernizaci. Největší změnou oproti základní variantě bylo nahrazení radaru pasivním optoelektronickým systémem včetně termovize, který je odolný proti napadení protiradiolokačními střelami, jak píše web Valka.
Dosah detekce cílů je u polské modernizace 8-10 km a sledování cílů je možné již od 7-8 km. Eliminace cíle je naopak možná na vzdálenost přibližně 3 km s kanony nebo až 5,5 km s raketami PPZR Grom přidanými v rámci modernizace.
Zdroj: redakce, valka.cz