16. 12. 2021 20:38

Americké námořnictvo testuje autonomní robotické plachetnice. K čemu budou sloužit?

Letos na podzim experimentovalo americké námořnictvo v Rudém moři i v Perském zálivu s novými robotickými čluny. Tyto plachetní drony a bezpilotní hladinové plavidla MANTAS T jsou předvojem ke spuštění budoucích flotil autonomních snímacích strojů, které slibují rozšíření rozsahu schopnosti hlídkovat v oceánu, uvedl web News WorldWide.

Saildrone Explorer je plachtové plavidlo s tělem dlouhým 7 metrů a výškou 4 metry. Elektrickou energii čerpá ze slunce a hnací sílu z větru. Pod plachtami se dron pohybuje rychlostí mezi 2 a 7 kilometry v hodině. Tato plavidla mohou plachtit na dlouhé vzdálenosti a po dlouhou dobu, přičemž společnost tvrdí, že mohou na jedné misi být až 12 měsíců, než bude potřeba vystoupit na břeh kvůli údržbě.

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

Plachetnice budou být vybaveny řadou senzorů a budou moci nést senzory pro měření rychlosti a směru větru, teploty, vlhkosti vzduchu, měření slanosti vody a magnetického pole na povrchu oceánu. Mohou být použity dokonce i pro zjišťování biomasy ryb a přítomnosti savců pod hladinou. Kromě toho mohou plachetní drony nahrávat video nad hladinou a k detekci cílů využívat algoritmy strojového učení. To je jedna z hlavních funkcí, o kterou má námořnictvo zájem.

Kamery a zpracování dat tohoto plachetního dronu „poskytují vizuální detekci cílů, které jinak nevysílají v reálném čase svou polohu,“ tvrdí společnost, která je pak může spojit s radarem, akustickými senzory a dalšími detekčními systémy, aby potvrdila pozorování.

V listopadu námořnictvo oznámilo, že bude tyto plachetní drony provozovat na základně jordánského námořnictva v Akabě u Rudého moře.

Čtěte také

Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici

21. 5. 2026

Díky plachetním dronům a -námořnictvo zjevně hledá způsoby, jak získat více informací o mořích, v nichž operuje, aniž by muselo zavazovat vysílání dalších námořníků na hlídky. Roboti, jako jsou tito, mají potenciál být násobitelem sil, protože rozšiřují rozsah toho, co lze poznat, aniž by bylo třeba vynaložit další pracovní síly. I když plavidla bez posádky mohou být zranitelnější, pokud je objeví nepřátelské síly, může být tato zranitelnost ve skutečnosti výhodou. Vyřazený senzorový systém je sám o sobě zdrojem informací a možnost dozvědět se o útocích, aniž by bylo nutné nejprve utrpět ztrátu lidského života, je dobrá věc.

Jak budou tito roboti využíváni na moři se teprve ukáže. Sledování potenciálních hrozeb a mapování podmořského terénu jsou pravděpodobné první možnosti využití. Je možné, že v budoucnu by takové strojové vyhodnocování nebezpečí mohlo být přímo integrováno do zaměřování a střelby stávajících vojenských vozidel, přičemž by roboti mohli fungovat jako pozorovatelé pro vzdáleněji zbraně na jiných plavidlech.

Prozatím investice do těchto člunů ukazují na snahu chápat oceány jako bojiště, které na nejzazším okraji hlídají roboti.

Čtěte také