Proč byl letoun Avro Arrow tak kontroverzní?
Vojenské letectví studené války je jednou z nejzajímavějších a někdy i nejkontroverznějších epoch ve světě letectví. Sovětský svaz a východní země se neustále snažily překonat se svými mocnými letadly, z nichž některá se nikdy nedostala z rýsovacího prkna.
Jedním z nejkontroverznějších letounů té doby byl BAC TSR2, britský letoun, který měl obrovský potenciál v taktické, úderné a průzkumné roli. Z mnoha důvodů byl však projekt zrušen, což zanechalo v britském letectvu pocit hořkosti, popsal server Hot Cars.
Na druhé straně Atlantiku nebyla situace o mnoho lepší. Britská společnost Avro měla v Kanadě divizi nazvanou Avro Canada, která za druhé světové války licenčně vyráběla letadla Avro. V padesátých letech Avro Canada vyvíjela letoun CF-105 Arrow. Mělo jít o stíhací letoun s delta křídly, který by mohl létat ve výšce 15 km a létat rychlostí až Mach 2. Z velmi podobných důvodů jako v případě projektu TSR2 však projekt nakonec skončil a Arrow nikdy nepřekročil fázi prototypu. Dodnes zůstává jedním z nejkontroverznějších projektů v historii letectví.
Jak probíhal vývoj?
Potřeba letounu Avro Arrow vyplynula ze stále se zvyšující hrozby sovětských bombardérů s dlouhým doletem. S blížícím se koncem čtyřicátých let a v padesátých letech vyvíjel Sovětský svaz stále výkonnější proudové bombardéry s delším doletem a možností nést větší náklad. Tyto bombardéry by učinily hlavní stíhací letoun kanadského letectva, Avro CF-100, prakticky zastaralým. Vzhledem ke zpoždění se Královské kanadské letectvo snažilo co nejrychleji získat nástupce CF-100. Tentokrát se mělo jednat o nadzvukový stíhací letoun.
Společnost Avro přišla s letounem Avro Canada CF-105 Arrow. CF-105 Arrow byl velký letoun s delta křídlem, který byl poháněn dvěma proudovými motory Pratt & Whitney J75-P-3. Jeho maximální rychlost měla být velmi působivých 2103 km/h, což dávalo letounu potenciál Mach 2+, což bylo výrazné zlepšení oproti CF-100. Výrobě byla dána zelená v roce 1955 a na dráze se první letoun objevil 4. října 1957 a letoun poprvé vzlétl v březnu 1958. Při počátečních zkouškách se objevilo několik problémů, například drobné problémy s podvozkem a systémy řízení letu. V únoru 1959 však pět prototypů dokončilo téměř celý zkušební program a nyní směřovaly k přejímacím zkouškám kanadského letectva.
Foto: Královské kanadské letectvo
Problémy s projektem
Věci se však brzy začaly kazit. Již v roce 1953 někteří kanadští vojenští představitelé program zpochybňovali. Tyto pochybnosti však nestačily k tomu, aby pět prototypů bylo postaveno a nakonec vzlétlo. Různé další pokusy o zrušení programu koncem 50. let byly zmařeny, přestože někteří vojenští velitelé považovali za větší hrozbu rakety, nikoli sovětské bombardéry. Navzdory těmto problémům si letoun získal určitý zájem Velké Británie, která chtěla zakoupit několik 144 letounů, než tato dohoda padla.
Dne 20. února 1959 však bylo oznámeno zrušení projektu Arrow a to v den, kterému se v kanadském leteckém průmyslu přezdívalo „černý pátek“. Kvůli penězům, politickým problémům a dalším důvodům vláda projekt zrušila, což společnost Avro zaskočilo. Zrušení bylo stejně kontroverzní jako projekty TSR2 a bylo také nařízeno zničit a sešrotovat vše, co s projektem Arrow souviselo. Upřímně řečeno, Arrow měl stát astronomickou částku, ale jeho potenciál byl jistě obrovský. Jeho zrušení dodnes straší Kanadu.
Foto: Královské kanadské letectvo
Arrow jako mýtus
Nedlouho po oznámení zrušení letu se začalo proslýchat, že jedno letadlo bylo propašováno do bezpečí. Kanadská spisovatelka June Callwoodová, která žila nedaleko továrny Avro, tvrdila, že v den zrušení viděla vzlétnout letadlo Arrow. První a pozdější fotografie zničení letounu byly porovnány a prototyp RL-202 zmizel. V roce 1968 maršál letectva Wilfred Curtis, který byl mužem odpovědným za program Arrow, odmítl v rozhovoru odpovědět na otázku, zda byl jeden letoun skutečně zachráněn. Na veřejnost pronikly další zvěsti, že na základně královského letectva v Kentu koncem 60. let přistál bílý neoznačený letoun s delta křídlem. Je snad letoun schován ve Velké Británii?
Foto: Královské kanadské letectvo
Ztracený stíhač
Grafik společnosti Avro, Ken Barnes po zrušení projektu propašoval pryč plány letounu a vzhledem k tomu, že je známo, že další části letounu byly propašovány do bezpečí, někteří se domnívají, že všechny tyto součásti dohromady tvoří ztracený stroj. Ať tak či onak, rozhodně existuje více konkrétních důkazů, které naznačují, že jeden z nich skutečně unikl sešrotování. Jediné kusy, o nichž se ví, že existují, je příď, některá křídla a replika letounu. Všechny slouží jako připomínka jednoho z nejkontroverznějších leteckých projektů studené války a letounu, který možná stejně jako TSR2 až příliš předběhl svou dobu.
Zdroj: hotcars.com