Žížaly napomohly formovat explozi biologické rozmanitosti na Zemi
Sledovat v Google Zprávách
Za jednu z nejvýznamnějších etap biologické rozmanitosti na Zemi – 30 milionů let trvající období explozivních evolučních změn, které vedly ke vzniku nesčetných nových druhů, můžeme poděkovat těm nejskromnějším tvorům, a to žížalám.
Podle nových zjištění vědců z Johns Hopkins University, publikovaných v časopise Geochimica et Cosmochimica Acta, hrabání prehistorických žížal a dalších bezobratlých na dně oceánů vyvolalo řetězec událostí, které uvolnily kyslík do oceánu a atmosféry a pomohly nastartovat takzvanou Velkou ordovickou biodiverzifikační událost před zhruba 480 miliony let.
„Je opravdu neuvěřitelné, že tak malí živočichové, mohli tak zásadním způsobem změnit průběh evoluční historie,“ uvedla hlavní autorka Maya Gomesová. „Díky této práci budeme moci prozkoumat chemii raných oceánů a nově interpretovat části geologického záznamu.“
Gomesová a její výzkumný tým zkoumali vztah mezi promícháváním sedimentů, způsobeným zčásti kopáním žížal, s minerálem zvaným pyrit, který hraje klíčovou roli při hromadění kyslíku. Čím více pyritu se vytvoří a pohřbí pod bahnem, hlínou nebo pískem, tím více se zvyšuje hladina kyslíku.
Na místech, kde se sediment promíchával i jen několik centimetrů, se nacházelo podstatně více pyritu než na místech bez promíchávání a na místech s hlubokým promícháváním.
Nové údaje naznačují, že malé množství promíchání sedimentů ve vodě s velmi nízkou hladinou kyslíku by vystavilo pohřbený pyrit, síru a organický uhlík právě takovému množství kyslíku, které by nastartovalo tvorbu dalšího pyritu.
„Podmínky musí být správné. Musí se trochu promíchat, aby se kyslík dostal do sedimentu, ale ne tolik, aby kyslík zničil všechen pyrit a nedošlo k žádnému síťovému nahromadění,“ řekl Kalev Hantsoo, první autor článku.
Když vědci aplikovali tento nový vztah mezi pyritem a hloubkou promíchání sedimentů na stávající modely, zjistili, že hladina kyslíku zůstávala po miliony let relativně stabilní a poté během prvohor stoupala, přičemž k prudkému nárůstu došlo v období ordoviku.
Vědci uvedli, že dodatečný kyslík pravděpodobně přispěl k velké biodiverzifikaci v ordoviku, kdy došlo k rychlému rozkvětu nových druhů.
Zdroj: Phys.org
Nejnovější články
- Jeden nespokojený senior může zablokovat stavbu celého satelitního městečka o několika domech
- Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici
- Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si
- Cyklistický airbag může být rozhodujícím prvkem pro záchranu života. Objevují se hlasy pro jeho povinné zavedení
- Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama
- Psychologie říká, že lidé, kteří dosáhnou 70 let a uvědomí si, že je jejich děti již nepotřebují, mohou pociťovat hluboký dopad na své duševní zdraví
- Zpráva evropských úřadů potvrzuje: hrozny, jahody a pomeranče jsou ovoce nejvíce kontaminovány pesticidy
- Kbelík a mop mají své dny sečteny: odborníci na úklid sdílejí stejný názor a v roce 2026 se přiklánějí k jeho vylepšené verzi
- Blíží se úplné zatmění slunce: Dočkáme se ho v létě a bude to nádherná podívaná
- Je konec: Legendární švédská automobilka po 75 letech končí prodejem posledních vyrobených aut
