Navýšení platů se netýká všech státních zaměstnanců. Někteří naopak přijdou o osobní ohodnocení
Zpráva o zvyšování platů možná zaměstnance potěšila, nicméně všechno nemusí být tak růžové, jak se na první pohled zdá. Některým zaměstnancům sice vzroste základní plat, to ale ještě neznamená, že jim zaměstnavatel bude každý měsíc posílat více peněz.
Navýšení platů se netýká všech státních zaměstnanců, někteří naopak o peníze mohou přijít. To, že se mění podmínky a zvyšují se platy, je sice dobrá zpráva pro zaměstnance, jenže někteří budou dostávat stále stejné peníze, jaké jim chodily dosud.

Co se chystá od ledna 2027?
Od ledna 2027 má nejnižší tabulkový plat odpovídat alespoň minimální mzdě, tedy 24 900 korunám měsíčně. Nikdo ze státních zaměstnanců by se tak neměl svou výplatou dostat pod částku minimální mzdy. Většina zaměstnanců má nově spadat do osmi platových stupňů místo dnešních dvanácti a do vyššího stupně by se posouvali zpravidla po pěti letech uznané praxe.
Některé dnešní tarify jsou tak nízké, že zaměstnavatelé musí výdělek dorovnávat, aby dodrželi zákonné minimum. A pomáhají si k tomu osobním ohodnocením zaměstnanců, případně je nutný ještě doplatek. Osobní příplatek pak ale místo odměny za práci slouží hlavně k doplnění nízkého základu, což je špatně.
Takže ačkoliv dojde ke zvýšení tarifů, osobní ohodnocení nemusí zůstat stejné, čímž i celá částka nakonec může být jiná. Návrh umožňuje při přepočtu jednorázové snížení tohoto ohodnocení. Zaměstnavatel ale musí dodržet stanovené podmínky a samotným přesunem peněz z příplatku do základu nesmí celkový plat klesnout.
Tři tisíce navíc, ale na účtu stejně
Ukázat se to dá na vymyšleném příkladu. Zaměstnanec má základní plat 35 000 korun a osobní ohodnocení 5 000 korun, dohromady tedy 40 000 korun hrubého. Pokud mu základ vzroste na 38 000 korun a celý příplatek zůstane, dostane 43 000 korun.
Zaměstnavatel ale může za stanovených podmínek snížit osobní ohodnocení na 2 000 korun. Celkem pak zaměstnanec dál dostává 40 000 korun. Tři tisíce se pouze přesunou z příplatku do základu.
O část osobního ohodnocení tedy přijít může, samotným přepočtem se mu ale podle návrhu nesmí snížit celkový plat. Snižování osobního příplatku má však svá pravidla. Zaměstnavatel jej nemůže zaměstnanci svévolně odebrat.
Zaměstnavatel nemůže osobní příplatek snížit bez splnění podmínek
Ministerstvo práce vysvětlilo, že při přepočtu lze z osobního ohodnocení ubrat nejvýše tolik, kolik přibude v základu. Pokud základ stoupne o tři tisíce, osobní ohodnocení může kvůli přepočtu klesnout nejvýše o stejnou částku. Zaměstnanec tak musí celkem dostávat alespoň tolik co dosud.
Pokud už zaměstnanec osobní ohodnocení dostává, zaměstnavatel mu ho nemůže vzít jen proto, že nemá peníze. To podle Nejvyššího soudu nestačí. Při změně tabulek má návrh dovolit přesun části příplatku do základu. Zaměstnanec ale musí celkem dostávat alespoň tolik co předtím.
Osobní ohodnocení může klesnout
Zaměstnavatel tak může něco přidat do základu a současně stejnou částku ubrat z osobního ohodnocení. Návrh to za určitých podmínek umožňuje. To může přijít vhod například úřadům, které budou mít na platy málo peněz.
Jaká bude jeho výše výplaty zaměstnanec zjistí z nového platového výměru, v němž uvidí základ i osobní ohodnocení. Při nespokojenosti to samozřejmě se zaměstnavatelem může řešit. Nicméně nesmí dojít k tomu, aby zaměstnanec dostával po změně tabulek nižší výplatu, než měl dosud.
Zdroje: ceskenoviny.cz, mpsv.cz, penize.cz