Genetici poprvé izolovali a dekódovali molekuly RNA z tvora, který dávno vymřel. Genetický materiál – který pocházel ze 130 let starého exempláře tasmánského tygra nebo také vakovlka tasmánského ze sbírky Švédského přírodovědného muzea ve Stockholmu, umožnil vědcům lépe porozumět tomu, jak geny tohoto zvířete fungovaly.
Oslnivé drahokamy růžové barvy se pravděpodobně vynořily ze zemského pláště asi před 1,3 miliardami let, když se rozpadl superkontinent Nuna, naznačuje studie.
Zkamenělá čelist objevená v jeskyni ve východní Číně nese zvláštní směs starověkých a moderních rysů, podle podrobné analýzy, která ji srovnává s desítkami dalších lidských exemplářů. Nález naznačuje, že 300 000 let stará kost mohla patřit dosud nepopsanému druhu archaického člověka.
Osteoporóza, nemoc, která oslabuje kosti, postihuje miliony lidí po celém světě. Co tři sekundy si někdo zlomí kost kvůli této nemoci. V současné době, kdy pilotované vesmírné mise na Měsíc a Mars nabírají na tempu, jsou vědci aktivně zaměřeni na hledání způsobů, jak ochránit astronauty před nevyhnutelnými účinky dlouhodobých vesmírných letů, včetně rychlého poklesu hustoty kostí.
Ledový muž Ötzi, jehož zmrzlé pozůstatky našli turisté v roce 1991 v rokli vysoko v tyrolských Alpách, je možná nejpodrobněji prozkoumanou mrtvolou na světě. Nejstarší evropská mumie ale prošla změnou. Podle nové studie vypadal Ötzi úplně jinak, než jsme si mysleli.
Anglie se stala první zemí na světě, která nabízí stovkám pacientů novou injekční léčbu rakoviny, která by mohla dramaticky zkrátit dobu trvání terapie. Tato nová injekční technologie, která trvá jen sedm minut, je založena na imunoterapii atezolizumabu, známého také jako tecentriq, který se obvykle podává pacientům nitrožilně prostřednictvím kapačky.
Webbův teleskop NASA našel exoplanetu s potenciálními známkami života Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba odhalil nové důkazy o tom, že na planetě mimo naši sluneční soustavu může existovat život. Konkrétně se jedná o planetu K2-18b, jak píše web Jerusalem-Post.
Pomocí radioteleskopu CSIRO (ASKAP), který se nachází v západní Austrálii, byla nedávno objevena obrovská stuha vodíku obklopující spirální galaxii NGC 4632. Výsledky jsou popsány ve vědeckém článku.
Vědci upozornili, že v Evropě byl poprvé spatřen ohnivý červený mravenec, který je považován za jeden z nejhorších a nejnebezpečnějších invazních druhů mravenců na světě, jak píše web Yahoonews.
Vysoké množství tryptofanu bylo zjištěno v molekulárním komplexu Perseus, konkrétně v hvězdném systému IC 348. Ta leží ve vzdálenosti 1000 světelných let od Země, jak píše web ScitechDaily.