Peníze po zesnulém manželi ze společného účtu používat nemůžete. Banka vám je zablokuje do pár minut
Sledovat v Google Zprávách
Manželé úplně běžně posílají obě výplaty nebo důchody na jeden společný účet a platí z něj všechno, co domácnost potřebuje. Po smrti jednoho z nich ale může nastat možná neočekávaný problém a druhý se nemusí k penězům dostat. Záleží na tom, na koho je účet vedený a jaká oprávnění k němu druhý z manželů má.
Nájem a elektřina se musí platit i po smrti manžela. Pokud ale všechny peníze chodily na jeho účet a manželka platila jeho kartou, může se dostat do potíží kvůli tomu, že banka po oznámení úmrtí zablokuje jeho kartu i přístup do bankovnictví.
Účet však může nadále fungovat. ČSOB například umožňuje, aby ho i během dědického řízení používal člověk s platným dispozičním právem. V takovém případě tedy manželka musí mít vlastní oprávnění k účtu a nestačí, že zná manželův PIN nebo heslo.
Záleží, na koho je účet napsaný
I když na účet chodí obě výplaty, může být napsaný jen na jednoho z manželů. Druhý ho smí používat, pokud k tomu má oprávnění. Říká se mu disponent a podle domluvených podmínek může platit vlastní kartou, vybírat hotovost nebo posílat peníze.
Podle občanského zákoníku toto oprávnění smrtí majitele nekončí, pokud nebylo sjednáno jinak. Například u Air Bank může disponent účet používat i během dědického řízení. Samotná znalost partnerova hesla nebo PINu ale nestačí.
Některé účty fungují tak, že mají dva majitele se stejnými právy. U mBank může po smrti jednoho z nich druhý účet zpravidla používat dál.
Peníze mohou připadnout i dalším dědicům
Je potřeba mít na mysli, že po smrti manžela dochází k dělení dědictví. Takže i když manželka může z účtu dál platit, ještě to neznamená, že jí patří všechny úspory. Část mohou zdědit třeba děti zesnulého. Kdyby peníze vybrala nebo převedla na svůj účet, mohou je po ní pak chtít zpátky.
Nejprve se rozdělí společné jmění manželů. Manželce zpravidla zůstane polovina, druhá část se dědí. Jestliže měl zesnulý děti a dědí se podle zákona, rozdělí se o tuto část děti a manželka rovným dílem. Manželka tedy dostane svou část společného majetku a k tomu ještě podíl z dědictví.
Banka sama peníze mezi dědice nerozděluje. K jejich vyplacení potřebuje pravomocné rozhodnutí o dědictví. Úmrtní list nestačí.
Nájem je ale potřeba platit dál
Po úmrtí manžela je potřeba, aby pozůstalý dal vědět bance a domluvil se, jak jí doručit úmrtní list. Banka zjistí, jestli manželka může účet dál používat a které platby z něj budou odcházet.
U Air Bank například pokračují trvalé platby, inkasa i SIPO. Nájem se tedy z účtu může zaplatit, i když už fyzická karta nefunguje.
V případě, že manželka nemá k účtu přístup, může se poradit s notářem, který vyřizuje dědictví. Ten ví, co dělá, běžně podobné věci řeší, takže vysvětlí, kdo může peníze spravovat a co z nich smí zaplatit. Banka může správci zpřístupnit účet i před koncem dědického řízení.
U banky a notáře se dá také zjistit i to, zda lze z účtu zaplatit pohřeb. Faktury a potvrzení o zaplacení je však potřeba schovat.
Jak to bude s příští výplatou
Chodila manželce výplata na účet zesnulého? Pokud k účtu nemá přístup, měla by zaměstnavateli nahlásit, kam má posílat další výplatu. Jestli na něj dostává důchod, musí o změnu požádat ČSSZ.
Ještě ve chvíli, kdy jsou oba manželé naživu, si mohou v bance ověřit, kdo účet vlastní a zda ho druhý bude smět používat i po jeho smrti. Každý by měl mít vlastní kartu a přihlašovací údaje, aby v případě, ať už se stane cokoliv, nenastal problém. Hodí se také nechat si něco na svém účtu, aby bylo z čeho zaplatit nájem a běžné nákupy. Mohou sice patřit do společného jmění a později se budou vypořádávat, manželka k nim ale bude mít přístup stále.
Setkali jste se někdy s řešením podobného problému u dědictví?
Zdroje: e15.cz, partnersbanka.cz, banky.cz
