23. 10. 2023 8:34

Američané nepřestali testovat jaderné bomby ani po Hirošimě, ukazuje záznam. K testu jaderné bomby na odlehlém souostroví použili drony už v roce 1958

Američané nepřestali pracovat na atomových zbraních ani po útocích na Hirošimu a Nagasaki. V letech 1946 až 1958 odpálily USA 23 jaderných bomb na malém prstenci ostrovů, které tvoří atol Bikini. Američané přišli s inovativním způsobem sběru dat o explozích.

V listopadu 1945, jen několik měsíců po svržení atomových bomb na japonská města Hirošimu a Nagasaki, začali američtí vojenští představitelé plánovat další testy jaderných zbraní.

Pro výbuchy si vybrali odlehlé místo, o jehož existenci vědělo jen málo Američanů. Atol Bikini, malý prstenec malých korálových ostrovů o celkové rozloze pouhých pěti čtverečních kilometrů, byl součástí většího řetězce Marshallových ostrovů ve středním Pacifiku.

Čtěte také

Nástroj, který brzy bude potřebovat každý, v Lidlu tento týden za 79,90 Kč

8. 5. 2026

V červenci 1946 zde Spojené státy odpálily dvě atomové bomby v rámci operace nazvané Crossroads. První vybuchla ve vzduchu, druhá pod vodou. Jednalo se o první testy jaderných zbraní od testu Trinity provedeného v rámci projektu Manhattan v červenci 1945 a první detonace od Nagasaki. K přípravě, provedení, pozorování, záznamu a analýze testů bylo zapotřebí více než 42 000 lidí, 250 lodí a 150 letadel.

Jak ale něco analyzovat nebo zaznamenávat, když výbuch bomby a následná radiace jsou pro člověka smrtelné? Zde přišly vědcům na pomoc drony. Zajímavé je, že to nebyly první takové konstrukce. V roce 1923 vzlétlo na letišti Etampes ve Francii první rádiem řízené letadlo v plné velikosti bez pilota.

Flotilu určenou k výzkumu jaderných výbuchů tvořily letouny Grumman Hellcat a Boeing B-17 Flying Fortresses. Jedná se o válečné letouny, které čerstvě sjely z výrobní linky na konci druhé světové války. Byly upraveny přidáním rádiového ovládání a kamer, které pilotovi umožnily manévrovat s objektem z nedalekého letadla nebo nákladního automobilu na zemi.

Čtěte také

Tom Cruise se konečně vrací v dlouho očekávaném akčním sci-fi pokračování, na kterém se pracovalo 12 let

8. 5. 2026

Bomby a zbraně byly nahrazeny různými měřidly, jako jsou vaky na sběr vzduchu, filtrační boxy, Geigerovy čítače, rádiem řízené kamery, telemetry a elektronické přístroje na měření radioaktivity.

Při obou testech létaly drony tam, kam lidé nemohli. Prolétaly radioaktivními mraky a operovaly nad nimi ve výškách od 3 040 do 8 534 metrů. Druhý test nebyl tak plodný, protože mrak nevystoupal tak vysoko, jak se očekávalo, a některé z dronů nezaznamenaly žádnou radiaci.

Dron letěl přímo do jaderné bomby
Nakonec bylo vyhodnoceno, že flotila dronů si při testech vedla dobře. Hellcaty byly katapultovány z letadlové lodi a všechny kromě jednoho se bezpečně vrátily na souš. Řízení zničeného letounu selhalo ještě před výbuchem bomby. Další se vynořil z hřibovitého mraku zcela pokryt ledem a kontrolní letoun byl blízko havárii, když pilot letěl příliš blízko mraku.

Čtěte také

Súkl hlásí nedostupnost dvou důležitých léků. Na jejich dodání si pacienti počkají několik týdnů

15. 4. 2026

Jednalo se o první operaci B-17, při níž se všechny starty, lety a přistání uskutečnily bez pilotů, a bezpilotní mise proběhly bez významnějších incidentů. Na letadle explodovalo několik dveří a oken – a při výbuchu byly poškozeny brzdy jednoho bombardéru.

Údaje o povaze mraku získané měřením úrovně radiace, vzorky vzduchu, ale také fotografiemi a odečty radioaktivity na samotných letadlech po přistání pomocí Geigerova čítače umožnily vědcům lépe porozumět jaderným výbuchům.

Testy byly poprvé použity ke sběru dat z bezpilotních letounů a podle odborníků mise významně přispěla k pokroku v práci na těchto strojích.

Čtěte také