Japonci chtějí zaznamenávat lidské sny, aby vám je ráno mohli přehrát na videu. Už mají první výsledky
Japonští vědci už z činnosti mozku vyčtou, co člověk vidí nebo si představuje, a v hrubých rysech i to, o čem se mu zdálo. Dobrovolníci k tomu ale museli usnout v přístroji pro magnetickou rezonanci a vědci je budili už po pár minutách spánku.
Zprávy o tom, že Japonci chtějí promítat sny na obrazovku, kolují po internetu od roku 2008. Tým Jukijasu Kamitaniho z výzkumného ústavu ATR u Kjóta tehdy z mozkové činnosti poskládal jednoduché černobílé obrazce, na které se lidé dívali při plném vědomí. Projekt, který měl rozluštit sny, přitom Kamitani teprve rozjížděl.
Představa, že si člověk sen nahraje a pustí znovu, v Japonsku nezmizela. Neurovědec Júdži Ikegaja z Tokijské univerzity ji letos rozvedl v populárně naučné knize, kterou sestavila odborná společnost japonských neurovědců. Zařízení, kterému říká divadlo snů, by ze spícího mozku vyčetlo sen a uložilo ho, aby si ho člověk mohl později znovu prožít ve virtuální realitě. Lidé by si podle něj mohli pro zábavu zažít vlastní i cizí sny a psychiatři by v nich mohli hledat nevědomé myšlenky pacientů. Zatím jde jen o Ikegajovu představu budoucnosti.
Dobrovolníky budili po pár minutách spánku
Jak daleko má dnešní věda k divadlu snů, ukazuje nejznámější pokus se sny. Kamitaniho tým ho popsal v roce 2013 v časopise Science. Tři dobrovolníci usínali v přístroji pro magnetickou rezonanci a elektrody na hlavě jim přitom sledovaly mozkové vlny. Jakmile vlny naznačily, že se některému z nich něco zdá, vědci ho vzbudili, obvykle po dvou až třech minutách spánku, a nechali ho sen popsat. Každý z dobrovolníků takhle vyprávěl zhruba dvě stě snů.
„Přehrát rovnou obraz snu, který člověk vidí, je těžké. Proto jsme se nejdřív rozhodli zjistit, o čem se mu zdá,“ vysvětluje Kamitani. Počítač se tedy naučil, jak mozek každého dobrovolníka reaguje na fotografie mužů, aut, ulic a dalších věcí, které se v jeho snech objevovaly nejčastěji. Stejné vzorce pak hledal ve spícím mozku. Film z toho nevznikl, jen průběžný odhad, která z asi dvaceti věcí se zrovna ve snu objevuje.
To, co lidé po probuzení popsali, v mnoha případech odpovídalo tomu, co počítač zachytil v posledních zhruba dvaceti sekundách spánku. Co zachytil třeba o minutu dřív, ve vyprávění chybělo. Podle Kamitaniho si to lidé možná jen nepamatovali. Barvy, tvary ani pocity ze snu tehdejší metoda neřešila.
Umělá inteligence vytáhla z mozku obraz i větu
Barevné obrazy místo seznamu věcí přinesly až umělé neuronové sítě, které Kamitani zapojil později. Jeho laboratoř, dnes na Kjótské univerzitě, s nimi z mozkové činnosti skládá i složité fotografie, které si dobrovolník při měření v přístroji prohlíží, a částečně i obrázky, které si jen představuje. Když se dobrovolníci dívali na optický klam, obrázek poskládaný z jejich mozkové činnosti dokonce ukázal svislou čáru, která na promítaném obrázku vůbec nebyla. Lidé ji přesto vnímali, protože si ji domyslel mozek.

Jinou cestou jde Tomojasu Horikawa, hlavní autor studie o snech z roku 2013, dnes v laboratořích japonské telekomunikační firmy NTT. Metoda, kterou loni představil, převádí mozkovou činnost na větu, která popisuje, co člověk vidí. Podle popisu z mozkové činnosti NTT zhruba v polovině případů správně určila, na které ze stovky videí se člověk díval. Když si lidé video jen vybavovali z paměti, trefila se asi ve 30 procentech, zatímco náhodný tip by vyšel jednou ze sta.
Se sny to šlo pomaleji. „Konkrétně u snů velký pokrok není,“ napsal Kamitani začátkem roku 2024 americkému webu Snopes. „Teď testujeme data ze spánku, abychom zjistili, jestli vygenerované obrázky odrážejí obsah snů.“
Ranní video brzdí přístroj i umělá inteligence
I kdyby obrázky ze spánku sny opravdu odrážely, k ranní projekci doma je ještě daleko. Magnetická rezonance je obří přístroj a jedno měření trvá několik sekund. Elektrody voperované do mozku, jaké má třeba pacient s čipem Neuralink nebo jakou si kvůli ovládání snů sám doma zavedl jeden Rus, měří rychle, ale jen malý kousek mozku. Program, který mozkovou činnost převádí na obraz nebo text, se navíc musí učit na každém člověku zvlášť. Každý ze šesti dobrovolníků NTT kvůli tomu strávil v přístroji celkem 17 hodin.

Pochybnosti budí i samotná umělá inteligence. Kamitaniho laboratoř upozornila, že působivé rekonstrukce jiných týmů mohou vznikat hlavně tak, že program mozkovou činnost jen zařadí do některé z naučených kategorií a generátor obrázků k ní dokreslí věrohodnou scénu, kterou člověk ve skutečnosti neviděl. Přesvědčivý obrázek ze spícího mozku proto sám nedokazuje, že se člověku zdálo právě tohle. Porovnat ho jde jen s vyprávěním dobrovolníka po probuzení.
Dřív než sny možná ukáže halucinace
Kamitani přitom vidí využití i mimo sny, například v psychiatrii. Mozek lidí s halucinacemi podle něj možná přidává k tomu, co oči skutečně vidí, něco navíc, podobně jako u zmíněného optického klamu. Rekonstrukce z mozkové činnosti by takové halucinace mohla zviditelnit. Horikawova metoda má jednou usnadnit domluvu lidem s poruchou řeči. NTT zároveň varuje, že s lepším měřením by k odhadu myšlenek mohlo stačit méně dat. Metoda by pak mohla proti vůli člověka odhalit i to, co ještě nevyslovil.
Ikegajovo divadlo snů tak zůstává mezi vizemi budoucnosti. Ze spícího mozku dnes vědci v hrubých rysech odhadnou, jestli se v posledních sekundách snu objevil člověk, auto nebo ulice. Na ranní video by přístroj musel fungovat v posteli a zachytit celý sen, ne jen jeho konec.
Zdroj: science.org, gendai.media, group.ntt, snopes.com
Nejnovější články
- Japonci chtějí zaznamenávat lidské sny, aby vám je ráno mohli přehrát na videu. Už mají první výsledky
- „Rodinné důvody to jistí,“ tisíce rodičů plánují uvolnit své děti ze školy, aby mohly hrát GTA VI
- Bytová krize a ceny téměř 200 tisíc za metr nutí mladé sdílet byt s naprosto cizími lidmi
- Dnes platí za ČT jen domácnosti s televizí. Po chystané změně na ni přispějí i lidé bez televize nebo senioři při běžných nákupech
- Byt dostanete, až zaplatíte dluh po předchozím nájemci: obyvatelé měst kritizují kontroverzní způsob rozdělování obecního bydlení
- Marian Jurečka: Vláda blokuje továrnu na čipy za 43 miliard korun. Firma musí propustit stovky lidí
- Mladí Češi netouží po práci v korporátu a životě s hypotékou. Cestování a Instagram jim vydělávají statisíce měsíčně
- Muž dostal pokutu od revizora, přestože si správně koupil před vstupem do metra jízdenku přes mobilní telefon
- Prahu čeká komplikovaná uzavírka kvůli stavbě metra. Důležitá silnice bude uzavřena až do června 2027
- Rodič má právo zůstat s dítětem v nemocnici až do jeho 18 let. V některých případech dostane ubytování i stravu zdarma