Černé díry mají velice silnou gravitaci a přitahují vše, co se objeví v jejich blízkosti. Vše vtáhne a nepustí ven. Vědce však zaujala černá díra, která se chová velice neobvykle, jak píše deník Merkur.
Tento prastarý nebeský obr, který se pyšní hmotností odpovídající 1,6 milionu Sluncí, se nachází 13 miliard let v minulosti, pouhých 440 milionů let po zrodu vesmíru. Supermasivní černou díru, která se nachází v jádru rané galaxie GN-z11, odhalily výkonné kamery JWST určené k nahlížení do počátků vesmíru.
Astronomové objevili pomocí teleskopů NASA dosud nejvzdálenější černou díru pozorovanou v rentgenovém záření. Černá díra se nachází v raném stádiu růstu, které dosud nebylo pozorováno, a její hmotnost je podobná hmotnosti hostitelské galaxie.
Vůbec poprvé vědci změřili přesnou velikost disku hmoty vířícího kolem černé díry. Náhodné zjištění by mohlo pomoci rozšířit naše znalosti o tom, jak tito vesmírní obří giganti rostou a jak se galaxie, které je obklopují, časem vyvíjejí.
Čínský radioteleskop FAST o průměru 500 metrů pozoroval záhadné změny v proudu vysoce magnetického plazmatu, který vystřeluje malá černá díra. Výrazné změny v intenzitě proudu byly zjištěny poprvé, a tak vědce zajímá, proč se astronomický objekt chová právě takto.
V centru galaxie vzdálené asi 2,7 miliardy světelných let se skrývá kosmický kolos. Narazili na něj britští astronomové. Jedná se o jednu z nejhmotnějších černých děr, které kdy byly objeveny. Její hmotnost je o více než 30 miliard větší než hmotnost Slunce.
Byla zpozorována supermasivní černá díra, která se pohybuje mezigalaktickým prostorem. Táhne za sebou obří chvost hvězd a hvězdotvorné hmoty.
Supermasivní černá díra, která chrlí záření rychlostí blízkou rychlosti světla, změnila svůj úhel o neuvěřitelných 90 stupňů. Pro vědce je tento prudký obrat překvapivý. Aktivní galaktická jádra (AGJ) jsou hladové černé díry v jádrech mnoha jiných galaxií, které shromažďují hmotu a chrlí silné výtrysky vysokoenergetických částic, známé jako relativistické výtrysky. Ty se klasifikují podle toho, která jejich část směřuje k Zemi.
Tým astronomů ve Velké Británii učinil obrovský objev, když pomocí gravitační čočky lokalizoval jednu z dosud největších černých děr.
Astronomové objevili supermasivní černou díru o hmotnosti 20 milionů Sluncí, která se řítí vesmírem. Jedná se možná o první důkaz, že podobné objekty jsou někdy „vyvrženy“ z center svých hostitelských galaxií a putují mezihvězdným prostorem.