Česká sídliště dostanou kontejnery na plechovky a další domácí odpad. Vláda si od novinky slibuje jednodušší recyklaci
Sledovat v Google Zprávách
Když jdeme vynést odpadky, většinou ani nečteme, co je na kontejnerech napsané. Jsme zvyklí, kam který odpad patří, a příliš nad tím nepřemýšlíme. Jenže pravidla třídění nejsou všude stejná a v některých obcích se navíc změnila. Při návštěvě jiného města tak můžeme zjistit, že plechovka nebo alobal patří do jiného kontejneru, než na jaký jsme zvyklí doma.
Děti se už v mateřských školách učí, že na plasty je žlutá popelnice, na papír modrá a sklo patří do zelené či bílé popelnice. U kovových obalů tak jednoduchá pomůcka nefunguje, stejně tak mohou být matoucí nápojové kartony. Některé obce mají pro kovové obaly vlastní šedý kontejner, jinde se sbírají společně s plasty.
Česká sídliště dostanou kontejnery na plechovky a další domácí odpad. Ministerstvo životního prostředí chce společným sběrem lidem třídění usnadnit. Pro obce ale taková změna znamená víc než jen přelepení nálepky na kontejneru. Záleží také na tom, kam se odpad odváží a jak je vybavena tamní třídicí linka.
Každá obec třídí po svém
Že vláda přichází s novinkou, kterou chce sjednotit systém, ještě neznamená, že se všude budou muset měnit kontejnery. Na některých místech v Česku je totiž již delší dobu poměrně běžné sbírat několik druhů odpadu do jedné nádoby. EKO-KOM tento způsob eviduje již od roku 2008. Někde se k plastům přidávají krabice od mléka a džusů, jinde kovové obaly a v dalších obcích obojí.
Obec tak může ušetřit místo u kontejnerů a také za svoz. Snazší je tato možnost i pro obyvatele, kteří díky tomu odnesou více druhů odpadu na jedno místo. Obec se ale nejdřív musí domluvit se svozovou firmou a ověřit, že třídicí linka dokáže jednotlivé materiály oddělit.
Někde dál stojí samostatné šedé kontejnery, jinde se kovy sbírají společně s plasty. Záleží mimo jiné na vybavení třídicí linky. Třeba na chalupě tak mohou platit jiná pravidla než doma. A při návštěvě jiných českých měst je potřeba se vždy podívat na výčet toho, co se do konkrétního kontejneru smí vyhazovat.
Kam s konzervou a víčkem od jogurtu
Do žlutých kontejnerů označených také pro kovy patří prázdné plechovky od nápojů a konzervy. Podle pravidel obce se do nich může vyhazovat i alobal, hliníkové tácky nebo kovová víčka. Obaly by měly být prázdné, bez zbytků jídla a pití.
V Brně se takto sbírají také konzervy od krmiva pro psy a kočky, kovové krabičky od kávy či čaje a hliníková víčka od jogurtů. Podle SAKO Brno to umožňuje tamní automatická třídicí linka, která dokáže oddělit železné i neželezné kovy od plastů.
U kosmetických sprejů se pravidla liší. Některé obce je do kontejnerů na kovy nepřijímají. Podrobnosti uvádějí na svých webech obce nebo svozové firmy. Plechovky se zbytky barev a obaly se zbytky jiných nebezpečných látek patří do sběru nebezpečného odpadu.
Baterie ani staré elektrospotřebiče do žluté nádoby nepatří, přestože obsahují kov. Patří na sběrná místa určená pro jejich zpětný odběr. Trubky, plechy a další větší kusy kovu lze odvézt do sběrného dvora nebo do sběrny, která je přijímá.
Co se děje po svozu
Po svozu se odpad roztřídí na lince. Železné kovy z něj vytáhnou magnety, na hliník jsou potřeba jiná zařízení. Kovy se tak oddělí od plastů a mohou se dál zpracovat.
Vybavení se ale liší linku od linky. Někde proto mohou obce sbírat plasty a kovy dohromady, jinde pro ně mají samostatné kontejnery.
Z hliníku ze starých plechovek se dají vyrobit nové obaly. Podle kampaně Plechovka do žluté se při jeho recyklaci spotřebuje přibližně jen pět procent energie oproti výrobě z primárních surovin.
Pokyny ke třídění jsou na nálepce přímo na kontejneru. Když chybí nebo už nejde přečíst, lze je dohledat na webu obce nebo svozové firmy.
Jak se třídí plechové odpady ve vaší obci?
Zdroje: mzp.gov.cz, energozrouti.cz, sako.cz
