Kolem Země proletí dva asteroidy. A poté se přidají další tři
Pondělí 15. dubna přinese milovníkům pozorování noční oblohy spoustu vzrušení. Kolem Země proletí dva velké asteroidy. Kromě nich se objeví i tři menší objekty. V kolik hodin je uvidíme?
Pondělí 15. dubna přinese milovníkům pozorování noční oblohy spoustu vzrušení. Kolem Země proletí dva velké asteroidy. Kromě nich se objeví i tři menší objekty. V kolik hodin je uvidíme?
Čína před časem oznámila program extrémně hlubokých vrtů na svém území. Tyto vrty mají být hlubší než všechny oceány. S čím Číňané počítají? Samozřejmě jde o peníze, ale také na vědu.
Vědci z čínské univerzity ve Wuhanu na základě studia nepatrných změn délky zemského dne a pohybu pólů naší planety zjistili, že zemské nitro a procesy v něm vypadají jinak, než se dosud myslelo. Geologové Yachong An a Hao Ding zjistili, že každých 8,5 roku jádro naší planety „vykazuje jemné výkyvy kolem své osy rotace“. Jedním slovem: kymácí se nebo, jak poznamenávají komentátoři, tančí.
Podle studie v časopise Nature Geoscience nezůstane kyslík v zemské atmosféře navždy. Přestože změny začnou až za miliardu let, budou nevratné. Prakticky veškerý život, jak ho známe, na Zemi zanikne. A za všechno bude moci stále žhavější Slunce.
Představte si, že střed Země je o několik let mladší než její povrch. Tento pozoruhodný jev, založený na principu dilatace času v relativitě, byl objasněn týmem fyziků v roce 2016, píše portál IFL Science.
Zatímco legendární Atlantida zůstává neuchopitelným záhadným kontinentem, na dně oceánu byl nedávno objeven jiný ztracený kontinent – zvaný Argoland. Tento kontinent, starý přibližně 155 milionů let, který kdysi zaujímal rozlohu přibližně srovnatelnou se Spojenými státy, byl nalezen v Indickém oceánu a jihovýchodní Asii.
Geoložka Suzanna van de Lagemaatová z Utrechtské univerzity zrekonstruovala mohutnou a dosud neznámou tektonickou desku, která byla kdysi velká jako čtvrtina Tichého oceánu. Její kolegové z Utrechtu předpověděli její existenci již před více než 10 lety na základě fragmentů starých tektonických desek nalezených hluboko v zemském plášti.
Vznik superkontinentu na Zemi by mohl způsobit hromadné vymírání, které by ohrozilo lidskou populaci a všechny ostatní savce, kteří by v tomto období stále žili. Podle vědeckých odhadů by mohl vznik superkontinentu a s ním spojené extrémní klimatické změny přijít za přibližně 250 milionů let.
Letošní léto bylo podle NASA nejteplejším na Zemi od roku 1880. Skládalo se z vln žhavého horka v Severní Americe, Evropě, Asii a jinde. Tato rekordní horkota je výsledkem globálního oteplování způsobeného člověkem a ještě více zhoršena znovu se objevujícím klimatickým vzorem nazývaným El Niño.
V září roku 2023 se chystá ukončení jedné z nejdelších vesmírných expedic v historii kosmonautiky. Trojice kosmonautů, složená z velitele Sergeje Prokopjeva, Dmitrije Petělina a amerického astronauta Franka Rubia, se po více než ročním kosmickém putování chystá vrátit zpět na planetu Zemi. Jejich mise započala v září roku 2022, kdy kosmická loď Sojuz MS-22 odstartovala z kosmodromu Bajkonur.