27. 12. 2023 8:14

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) dosáhl převratného objevu, identifikoval nejstarší černou díru, která byla kdy zpozorována

Tento prastarý nebeský obr, který se pyšní hmotností odpovídající 1,6 milionu Sluncí, se nachází 13 miliard let v minulosti, a to 440 milionů let po zrodu vesmíru. Supermasivní černou díru, která se nachází v jádru rané galaxie GN-z11, odhalily výkonné kamery JWST určené k nahlížení do počátků vesmíru.

Pozorování odhalilo nejen osamocenou vesmírnou propast, ale i množství černých děr, které prošly rychlou expanzí během kosmického úsvitu – přibližně 100 milionů let po velkém třesku – a osvětlovaly mladý vesmír po dobu miliardy let.

James Webb telescope discovers oldest black hole in the universe https://t.co/tZpcR8FuM6

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

— Lifeboat Foundation (@LifeboatHQ) December 23, 2023

Mechanismus pohánějící rychlé zvětšování těchto kosmických vírů zůstává nejasný. Odhalení této záhady by však mohlo přinést poznatky o procesu růstu současných supermasivních černých děr, včetně těch, které zakotvují galaxie, jako je naše Mléčná dráha.

V současném vesmíru astronomové teoreticky předpokládají, že černé díry vznikají kolapsem masivních hvězd. Následně se rozpínají tím, že nenasytně pohlcují plyn, prach, hvězdy a další černé díry. Tření vznikající při tomto hodování způsobuje, že se spirálovitě se pohybující materiál zahřívá, vyzařuje detekovatelné světlo a mění se v aktivní galaktická jádra (AGN).

Kvasary, extrémní kategorie AGN, obsahují supermasivní černé díry miliardkrát těžší než Slunce, které vyzařují zářivé světelné výbuchy bilionkrát jasnější než nejzářivější hvězdy, uvádí web Medium.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

JWST, vybavený infračervenými kamerami, použil k analýze světelných frekvencí spektrografy, které odhalily charakteristickou signaturu indikující přítomnost černé díry. Tato metoda umožnila astronomům vystopovat slabé světelné stopy vyzařované horkým materiálem obklopujícím černou díru.

Mezi navrhovaná vysvětlení rychlého růstu raných černých děr patří jejich vznik náhlým zhroucením masivních plynných mračen nebo výsledek splynutí hvězdokup a černých děr. Jiná zajímavá hypotéza zahrnuje výsev těchto černých děr „prapůvodními“ černými dírami, o nichž se předpokládá, že vznikly bezprostředně po vzniku vesmíru nebo dokonce ještě před ním.

zdroj: Medium

Čtěte také