18. 2. 2022 8:47

Zrodila se jedinečná hvězda spojením dvou bílých trpaslíků

Atronomové objevili velmi vzácnou hvězdu, která vznikla sloučením dvou bílých trpaslíků. Tento druh spojení je tak ojedinělý, že jsou známy pouze dvě hvězdy tohoto typu.

Výsledná hvězda, která se skládá z jádra z helia obklopeného vnější vrstvou uhlíku a kyslíku, je extrémně vzácná. Způsob spojení je ještě podivnější. Vznikla z roztržení jednoho z bílých trpaslíků a jeho navrstvením na druhého. Tím se odstartovala jaderná fúze (sloučení) uvnitř hvězdy. Toto je hypotéza výzkumníků z německé Univerzity v Postupimi.

Tým zkoumal dva malé bílé trpaslíky zvané PG 1654+322 a PG 1528+025, kteří vyzařují jedinečné vlnové délky světla odpovídající prvkům, které by tam neměly být. Tým astronomů říká, že konečně odhalili způsob, jak tyto exotické hvězdy vznikají.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Podle webu Inverse, jsou hvězdy v podstatě obří koule vodíku a helia, které procházejí jadernou fúzí nebo procesem spojování atomů, aby se vytvořily nové, větší atomy. Když hvězdám, jako je třeba naše Slunce, dojde vodíkové palivo v jejich jádrech, začnou se rozpínat a vznikne takzvaný červený obr. Bílí trpaslíci jsou velmi hustá jádra, která zbyla poté, co se vnější vrstvy červeného obra rozptýlily a proměnily ve hvězdnou mlhovinu.

Normálně je tvořen povrch hvězdy ze tří čtvrtin vodíkem, asi z jedné čtvrtiny heliem a asi ze dvou procent dalšími prvky. Ale u této nové hvězdy je obal tvořen asi 40 procenty uhlíkem a kyslíkem, které jsou rovnoměrně rozděleny. Až dosud žádný z našich modelů vývoje a zániku hvězd nedokázal vysvětlit, jak se to může stát. Hvězdy s téměř 40 procenty uhlíku a kyslíku na povrchu jsou extrémně mimořádné.

Hypotézou je, že ingredience pro nový druh hvězdy, oficiálně nazývané „podtrpasličí hvězda,“ vznikly srážkou dvou bílých trpaslíků, navíc každý je jiného druhu. Když se menší bílý trpaslík tvořený z velké části uhlíkem a kyslíkem dostane do blízkosti svého velkého společníka tvořeného heliem, potom obrovská gravitační síla začne menší hvězdu doslova trhat na kusy a stahovat její hmotu do hmotnější hvězdy. Finální neobvyklá hvězda je nakonec tvořena jádrem z helia pokrytého vrstvou uhlíku a kyslíku.

Čtěte také