Západní dělostřelectvo na Ukrajině. Zbraně, na nichž závisí osud války

Dělostřelectvo hlavňové i raketové je klíčovou zbraní ve válce na Ukrajině. Odhaduje se, že na obou stranách konfliktu má na svědomí až 60 % ztrát. Ukrajina se zpočátku bránila stejným dělostřelectvem jako ruský agresor. Po čtyřech měsících konfliktu dochází k mimořádně důležité změně: díky zahraniční pomoci se Ukrajina začíná vyzbrojovat dělostřelectvem západní konstrukce, jak napsal server Washington Post. Jaké má k dispozici vybavení?

V den ruského útoku měla Ukrajina k dispozici dělostřelectvo východního původu – jeho základem byly houfnice ráže 152,4 mm (a také menší ráže, např. 122 mm). Dělostřelectvo používané na Západě používá o něco větší ráži, a to 155 mm (a další, např. 105 mm).

Ačkoli rozdíl v běžně používaných rážích je velmi malý, moderní západní dělostřelectvo dominuje nad ruským dělostřelectvem v dostřelu. Ruská 155mm houfnice 2S3 Acacia může střílet na vzdálenost přibližně 18,5 km. Modernější houfnice 2S19 Msta-S stejné ráže má dostřel 24 km.

Západní zařízení mohou střílet na cíle na vzdálenosti o 5-10 km delší. Uvedené vzdálenosti platí pro standardní munici – ta s plynovým generátorem má dolet o 20-30 % větší a střely s přídavným pohonem mají dolet až 60-70 km a více, ale běžně se nepoužívají.

Delší hlaveň – větší dosah

Převaha západního dělostřelectva je z velké části způsobena delšími hlavněmi. Současný standard (Krab, PzH2000, CAESAR, Zuzana 2) jsou ty s délkou hlavně 52 ráží, kdežto například ruský 2S19 Msta-S má délku hlavně 40 ráží.

Ačkoli se délka intuitivně udává v centimetrech a metrech, v případě dělostřelectva je jednotkou ráže, tj. průměr hlavně. V praxi to znamená, že Krab nebo PzH2000 střílející náboji ráže 155 mm mají hlavně velmi podobné délky – víceméně 8 metrů (155 mm × 52).

Dostupnost střeliva

Dodávky západního dělostřelectva na Ukrajinu jsou důležité nejen kvůli schopnostem těchto zbraní. Klíčovým problémem v době intenzivního konfliktu je dostupnost munice a schopnost servisu zbraní.

Vybavení východního původu se postupně opotřebovává nebo ničí a zásoby dostupné munice se zmenšují a není možné je doplnit takovou rychlostí, jakou se spotřebovávají. Zásoby pokrývají pouze 10-15 % potřeb a některé jednotky včetně dělostřelectva přišly až o polovinu svých původních zásob.

Dodávky 155mm dělostřelectva tento problém částečně řeší tím, že spolu se zbraněmi je na Ukrajinu dodávána i základní munice, která je v zemích NATO běžná. Jaké dělostřelecké systémy byly dosud na Ukrajinu odeslány?

AHS Krab

Mezi vybavením, které Polsko darovalo Ukrajině, bylo i 18 houfnic Krab (Ukrajina dodatečně zakoupila dalších 54). Polské vybavení je kombinací britského věžového systému AS90 (ráže 155 mm, délka hlavně 52 ráží) s korejským podvozkem houfnice K9 Thunder.

Krab dokáže vystřelit první tři náboje za pouhých 10 sekund. Prvních 18 – během tří minut. Nepřetržitá palba je možná rychlostí přibližně dvou výstřelů za minutu. Crab nese 40 nábojů s oddělitelnou náplní a má dostřel přibližně 32 km.

Panzerhaubitze 2000

Ukrajina obdržela dalších 12 kanónových houfnic Panzerhaubitze 2000 (sedm německých a pět nizozemských). V Německu vyvinutá zbraň PzH2000 je velmi dobře hodnocena – podle odborníků jde o jednu z nejlepších, ne-li nejlepší zbraň tohoto typu na světě.

Panzerhaubitze 2000 může vypálit první tři rány během 10 sekund, ale nepřetržitá palba může být ve srovnání s Krabem mnohem intenzivnější a může být vedena rychlostí 10 ran za minutu.

Důležitou vlastností PzH2000 je možnost střelby v režimu MRSI, kdy na cíl dopadá až pět střel vystřelených z jedné hlavně současně.

CAESAR

Francouzská armáda má poněkud jiné priority než Poláci nebo Němci, což dokládá houfnice CAESAR. V porovnání s Krabem nebo PzH2000 vypadá francouzský CAESAR mnohem méně impozantně – jedná se o kanon namontovaný na nákladním automobilu, ale konstruktérům tohoto zařízení se podařilo zajistit poměrně vysokou úroveň ochrany pro pětičlennou posádku.

CAESAR váží pouhých 18 tun, takže ho lze snadno dopravit letecky až na konec světa, a jeho kolový podvozek – ačkoli si hůře poradí s velmi náročným terénem – zajišťuje skvělou mobilitu na zpevněných cestách. Nízká hmotnost byla za cenu malé zásoby přepravitelného střeliva (16 nábojů) a omezených úhlů střelby.

M109A3

Houfnice M109 dominují samohybnému dělostřelectvu NATO již několik desetiletí. Ačkoli se toto vybavení vyrábí již od 60. let 20. století, díky neustálým modernizacím nabízejí nejnovější verze – jako například M109A6 Paladin a M109A7 – schopnosti srovnatelné s dnes vyvíjenými zbraněmi (které budou dále posíleny plánovaným přidáním automatického nabíječe).

Na Ukrajinu však dorazily houfnice mnohem starší verze – nejméně 22 exemplářů M109A3, které darovalo Norsko. Jejich hlavně jsou dlouhé 39 ráží, takže jejich dostřel činí přibližně 18 km.

ShKH Zuzana 2

Slovenské vybavení tvoří nová verze kanónové houfnice Zuzana, která je modernizací československého kompletu Dana. Ukrajina nakoupila od Slovenska nejméně osm kusů této zbraně.

Oproti svému předchůdci má Zuzana 2 hlaveň prodlouženou na 52 ráží (dříve 40) a také možnost střelby v rozsahu 360 stupňů.

Zařízení se vyznačuje také použitím kolového podvozku. Nejedná se však o lehký model (jako CAESAR), ale o zbraň vážící až 30 tun, vybavenou pancířem a především uzavřenou otočnou věží s kanónem.

M777

Jediným zástupcem taženého dělostřelectva v tomto seznamu je americká houfnice M777. Byla navržena tak, aby se co nejvíce snížila hmotnost, takže houfnice váží asi čtyři tuny. To se projevuje v mobilitě. Houfnice lze snadno přepravovat na velké vzdálenosti letecky také vrtulníky.

V bojové oblasti nepotřebují těžkou techniku. Mohou být taženy běžnými terénními vozidly (předpokládá se, že váží méně než tři tuny) a přesun do palebného postavení zvládne sedm osob. Nízká hmotnost byla vykoupena hlavní ráže 39 mm, která omezuje dostřel na přibližně 22 km. Ukrajina obdržela nejméně 118 těchto zbraní od USA a Austrálie.

Zdroj: washingtonpost.com, Wikipedia