Vědci zjistili, že „brána do pekla“ na Sibiři se rychle rozšiřuje

200 akrů široká a téměř 300 metrů hluboká jáma v sibiřské vrchovině Yana, známá jako „brána do pekla“, se v důsledku klimatických změn rozšiřuje rychleji, než se očekávalo.

Kráter Batagaika, kterému se někdy říká „brána do pekla“, se poprvé vytvořil, když tající zmrzlá půda v sibiřské tundře začala do zemské atmosféry uvolňovat tuny dříve zmrzlého metanu, silného skleníkového plynu. Nový výzkum nyní zjistil, že míra uvolňování metanu a dalších uhlíkatých plynů při prohlubování kráteru dosáhla 4000 až 5000 tun ročně.

Na nové studii, která byla tento měsíc publikována v časopise Geomorphology, pracoval spolu s desítkou dalších vědců glaciolog Alexander Kizyakov, hlavní autor studie. Kizyakov a jeho kolegové zjistili, že kráter téměř dosáhl skalního podloží. Tající permafrost téměř celý roztál.

Kizyakov, který vyučuje na Moskevské státní univerzitě Lomonosova v Rusku, však poznamenal, že stále existují možnosti, jak může tání pokračovat. „Očekává se expanze podél okrajů a proti svahu“, řekl Kizyakov pro portál Atlas Obscura.

Ledový permafrost

Na základě rozsáhlých dat z různých nezávislých zdrojů se týmu podařilo vytvořit 3D model toho, jak ledový permafrost během svého desetiletí trvajícího kolapsu ustupoval. Dálkový průzkum získaný ze satelitních dat a dronů nad Batagaikou byl kombinován se vzorky permafrostu a dalšími vzorky půdy na terénních expedicích v letech 2019 a 2023. Všechny tyto údaje byly vloženy do počítačových modelů.

Tento model jim pomohl zmapovat a předpovědět tání základní geologické struktury věčně zmrzlé půdy, aby zjistili, kolik a jakých materiálů v ní taje a co se pak uvolňuje, ať už do podzemních vod, nebo do atmosféry. Výsledky odhalily, jak uvedl Kizyakov pro Popular Science, „jak dynamicky se mění tvary reliéfu v oblastech věčně zmrzlé půdy“.

Nikita Tananajev, vědecký pracovník Melnikovova institutu permafrostu v Jakutsku, poznamenal, že právě tento únik z kráteru trvale mění okolní ekosystémy. „To povede k významným změnám říčních biotopů a účinek sedimentů, unikajících z propadliny se projevuje i v řece Janě, hlavní řece v okolí“, řekl Tananajev.

Zdroj: MailOnline, Atlas Obscura, Popular Science