V krkonošském lese bylo nalezeno 598 zlatých mincí v hodnotě přes 7,5 milionu korun

Nečekaný nález dvou turistů v Krkonoších vyvolal zájem nejen mezi odborníky, ale i mezi lidmi. Ve svahu, který by si jinak nikdo nevšiml, ležel poklad s hodnotou přes 300 tisíc eur. Zůstává ale otázka, komu patřil a proč skončil právě tam.

Na začátku února 2025 si dvojice turistů všimla kovového kusu trčícího ze zdi porostlé mechem poblíž Zvičiny u Trutnova. Když ho opatrně vytáhli, ukázalo se že jde o hliníkovou nádobu. Uvnitř byly zlaté mince. Nebylo jich málo, přesně 598 kusů, a odhad mluví o částce přes 7,5 milionu korun.

Zajímavé je, že mince nebyly jen tak naházené. Byly srovnané do jedenácti sloupců a zabalené v tmavé látce. Působí to dojmem, že někdo přesně věděl co dělá, žádná náhoda.

Čtěte také

Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici

21. 5. 2026

Asi metr vedle čekala další věc. Druhá kovová schránka skrývala předměty ze takzvaného žlutého kovu. To označení není úplně přesné, může jít o různé slitiny s mědí a zinkem nebo i se zlatem, teď se to teprve zkoumá. Našli se třeba náramky, tabatěrky i hřeben, trochu zvláštní směs.

Původ mincí překvapil i odborníky

Archeologové z muzea v Hradci Králové se do toho pustili hned. Poklad jim nálezci odevzdali bez odkladu. Nejvíc mincí pochází z Francie, ražba mezi lety 1808 až 1915, ale tím to nekončí.

Objevily se i kusy z Rakouska Uherska, Belgie, Rumunska, Itálie, Ruska a dokonce i z Osmanské říše. Taková směs není úplně běžná, spíš to ukazuje na někoho kdo měl širší kontakty.

Čtěte také

Jeden nespokojený senior může zablokovat stavbu celého satelitního městečka o několika domech

21. 5. 2026

Ta pestrost naznačuje že poklad nevznikl najednou. Spíš se hromadil postupně, možná roky. Nabízí se představa obchodníka, nebo někoho kdo cestoval a sbíral mince z různých koutů Evropy.

Zajímavé jsou i takzvané přeražby. Některé mince byly upravené později, třeba v Jugoslávii ve 20. a 30. letech minulého století. Právě tyhle detaily pomáhají určit, kdy asi mohl být poklad uložen, i když úplně jisté to zatím není.

Proč někdo zakopal takové bohatství

Vedoucí archeologického oddělení Miroslav Novák říká, že možností je víc. Jedna z nich je období nacistické okupace, kdy lidé schovávali majetek aby o něj nepřišli. To dává smysl.

Čtěte také

Cyklistický airbag může být rozhodujícím prvkem pro záchranu života. Objevují se hlasy pro jeho povinné zavedení

21. 5. 2026

Pak je tu druhá světová válka, deportace a chaos. Spousta lidí si svoje věci už nestihla vyzvednout. A nelze vyloučit ani poválečný odsun Němců nebo měnovou reformu v roce 1953, která lidem znehodnotila úspory prakticky přes noc.

V takových chvílích nebylo nic neobvyklého zakopat cennosti někde stranou. Kombinace mincí a dalších věcí působí jako reakce na postupně horšící se dobu, ne jako jednorázový krok.

Co bude s pokladem dál

Podle zákona patří podobné nálezy státu, konkrétně institucím v regionu, které se postarají o výzkum i uchování. Nálezci ale nepřijdou zkrátka, mají nárok až na deset procent hodnoty. V tomhle případě by to mohlo být kolem 30 tisíc eur, což není úplně málo.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Pro historiky má ale tenhle objev jiný význam. Nejde jen o zlato. Každá mince i drobný předmět pomáhá skládat obraz doby, kdy lidé žili pod tlakem a museli dělat těžká rozhodnutí.

Podobné nálezy ukazují že velké dějiny nejsou jen v učebnicích, ale často v malých osobních příbězích. A někdy se doslova schovávají pod zemí.

Pokud by někoho napadlo vzít detektor kovů a jít to zkusit, měl by vědět že to není jen tak. Platí pravidla a bez povolení se člověk snadno dostane do problémů. Tenhle případ je spíš o náhodě než o plánovaném hledání. A taky připomíná, že i dnes může krajina skrývat věci, které překvapí.

Zdroje: idnes.cz, radio.cz, muzeumhk.cz, verkkouutiset.fi