Sekunďák známe všichni, ale málokdo ví, jak vznikl. Sekundové lepidlo mělo sloužit pro vojenské účely, ale bylo moc lepivé

Sekundové lepidlo, které najdete prakticky v každé domácnosti, bylo vynalezeno náhodou a přispěla k tomu i druhá světová válka. Spojenci se pokoušeli vytvořit průhledné zaměřovače, ale materiál vyrobený pro tento účel byl příliš lepivý, než aby se dal efektivně použít pro vojenské účely. Teprve v následujících letech, již během války ve Vietnamu, jej Američané použili k záchraně životů vojáků, píše portál Militarytimes.

Superlepidlo ve vyspělém světě najdeme prakticky v každé domácnosti. Používáme ho ke slepení mnoha věcí, i když ve výsledku jsou to především naše prsty, které slepujeme. Málokdo ví, že lepidlo bylo vynalezeno náhodou, pomohly mu k tomu programy na zlepšení vojenského vybavení, které používali spojenci za druhé světové války.

Příliš lepivé pro armádu
V roce 1942 vytvořil doktor Harry Wesley Coover, jeden z vynálezců pracujících ve společnosti Eastman Kodak Company, náhodou novou sloučeninu – kyanoakrylát. Stalo se tak při pokusu vynalézt v laboratorních podmínkách plast vhodný pro konstrukci průhledných plastových zaměřovačů pro vojáky. Sloučenina se ukázala být mimořádně odolná, ale zároveň příliš viskózní na to, aby mohla být použita pro vojenské účely. Práce na látce byly na několik let pozastaveny.
O více než deset let později Coover objevil další lepicí směs. V té době se zabýval výzkumem tepelně odolných polymerů pro výrobu. Kyanoakrylátové lepidlo nevyžadovalo teplo ani tlak, aby slepilo součásti k sobě a trvale je udrželo.

Superlepidlo se osvědčilo ve válce
Superlepidlo si Coover nechal patentovat v roce 1956 a sám vědec si vysloužil přezdívku „pan superlepidlo“. Ačkoli bylo lepidlo objeveno již během druhé světové války, teprve během války ve Vietnamu (1955-1970) využili vojenští lékaři jeho vlastností k záchraně životů. Cooverův vynález umožnil zastavit krvácení – lepidlo se nastříkalo přímo na místo, kde se vytvořila rána.

Do prodeje se dostalo v roce 1958 a od té doby se stalo mimořádně populárním po celém světě. Derivát látky vynalezené v roce 1942 (2-oktylkyanoakrylát) byl schválen v roce 1998 a funguje jako tekutý obvaz. Za svůj úspěch obdržel Hoover v roce 2004 zlatou medaili od Průmyslového výzkumného ústavu. Americký úřad pro patenty a ochranné známky ho také uvedl do Národní síně slávy vynálezců. Zemřel v roce 2011. Američan měl na svém kontě 460 patentů.

Zdroj: Militarytimes