Použil by Putin jaderné zbraně? Jaké by byly následky?

Rusko ignorovalo varování před sankcemi a vtrhlo na Ukrajinu. V Kyjevě, Charkově a Oděse jsou slyšet výbuchy a prezident Vladimir Putin varoval, že pokusy jiných zemí o vměšování mohou mít „následky, které jste nikdy neviděli“. Z vyjádření ruského prezidenta mrazí a nabízí se úvaha, zda se v těchto slovech neskrývá hrozba použití jaderných hlavic.

Jaký dopad by jaderné útoky, které lze číst mezi řádky ve vyjádření prezidenta Putina, měli na Evropu a celý svět? Jaké jaderné zbraně Rusko vlastní? Je ochotno je použít? Těmito otázkami se zabývá server WalesOnline.

Odhaduje se, že Rusko disponuje 6 257 jadernými hlavicemi, z nichž většina je umístěna na západě Ruska. Raketových systémů, které mohou jaderné hlavice nést je více. Jde o mezikontinentální balistické rakety, balistické rakety odpalované z ponorek a strategické bombardéry. Například mezikontinentální balistické rakety mohou dosáhnout maximální rychlosti 1,8 kilometru za sekundu za deset minut po vypuštění, což znamená, že tyto zbraně by mohly dosáhnout například Spojeného království během 20 minut.

Předpokládá se, že Rusko má celkem asi 20 známých raketových základen, včetně testovacího střediska v Japustin Jaru, které se nachází zhruba 150 km na jihovýchod od města Volgograd a základny mezikontinentálních raket Dambarovskij na hranicích z Kazachstánem. Přibližně 1 456 ruských hlavic je aktivních, což znamená, že mohou být okamžitě použity na vytýčené cíle.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Nedávno proběhly v Rusku testy raket, které mohou nést jaderné hlavice. „Takové zkušební odpaly samozřejmě nejsou možné bez hlavy státu. Znáte přece ten slavný černý kufřík a červené tlačítko,“ vyjádřil se po jejich vykonání Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta Putina. Ačkoli toto vyjádření nepotvrzuje úmysl použít jaderných hlavic v konfliktu s Ukrajinou, v souvislosti s čerstvým vyjádřením Putina nahání hrůzu.

Je zřejmé, že důsledky jaderného útoku v Evropě by se netýkaly pouze Ruska a Ukrajiny. Vzpomeňme na srpen roku 1945, kdy Spojené státy odpálily dvě jaderné zbraně nad japonskými městy Hirošima a Nagasaki. Proti takovému útoku neexistuje žádná obrana, je téměř marná jakákoli zdravotnická péče a v podstatě neexistuje žádá vojenská reakce. Obavy z jakéhokoli použití jaderných zbraní jsou tedy namístě.

Kromě obrovského množství bezprostředních lidských obětí má použití jaderných zbraní i další důsledky. Podle Mezinárodní kampaně za zrušení jaderných zbraní (International Campaign to Abolish Nuclear Weapons) by méně, než jedno procento jaderných zbraní na světě mohlo narušit globální klima a ohrozit hladem až dvě miliardy lidí. „Tisíce jaderných zbraní, které vlastní USA a Rusko, by mohly způsobit jadernou zimu a zničit základní ekosystémy, na nichž závisí veškerý život,“ píše se ve vyjádření zmíněné organizace.

Čtěte také

Nástroj, který brzy bude potřebovat každý, v Lidlu tento týden za 79,90 Kč

8. 5. 2026

Významné osobnosti světové politiky, a stejně tak ani obyčejní lidé, nevěří, že by ruský prezident v současné době uvažoval o jaderném útoku. Nedávné jaderné testy Ruska, zahájení útoků na Ukrajinu a Putinova slova ale rozhodně nejsou důvodem ke klidu. Věřme, že „červené tlačítko“, o němž se zmiňoval tiskový mluvčí ruského prezidenta, zůstane nepoužito.

Zdroj: walesonline.co.uk

Čtěte také

Tom Cruise se konečně vrací v dlouho očekávaném akčním sci-fi pokračování, na kterém se pracovalo 12 let

8. 5. 2026