Děti se vracejí pro rozvodu bydlet k rodičům a těm převracejí život naruby. Soužití dvou dospělých generací vyžaduje jasná pravidla
Dospělý člověk, který vylétl z rodného hnízda již před mnoha lety a má dokonce už i svou vlastní rodinu, si jen těžko dokáže představit, jaký by mohl být návrat do domu rodičů. Jenže tento trend bývá čím dál tím častější.
Rozvod převrátí člověku život vzhůru nohama a dotyčný se musí nejen vyrovnat se ztrátou partnera, ale také řešit stěhování, hledat nové bydlení nebo dokonce práci. Dospělé děti se proto mnohdy uchylují k řešení, že se na nějaký čas přesunou zpět k rodičům. Pro ty je to často naprostá samozřejmost. Jenže co když soužití trvá déle, než by kdokoli očekával?
Návrat jako pomocná ruka
Bumerangové děti, jak se jim v posledních letech říká, se do domu rodičů vracejí hned z několika důvodů. Po rozpadu vztahu nemají finance na okamžité přestěhování, protože často řeší finanční vyrovnání s bývalým protějškem nebo dokonce zajištění vlastních dětí.
V takovém případě se dospěláci obracejí na své rodiče, pro které je samozřejmostí, že jim podají pomocnou ruku a poskytnou zázemí. Téměř každý rodič chce svému dítěti pomoct, a tak mu dopřeje dostatek času na vzpamatování se a postavení se na vlastní nohy.
Jenže společné soužití dvou generací, které si odvykly žít společně, nemusí být tak snadné, jak se na první pohled možná zdálo. Zatímco rodiče jsou již zvyklí na svůj denní režim a návyky, najednou jim přijde do domácnosti další dospělák, často dokonce s vnoučaty. Aby společné bydlení bylo alespoň v rámci možností komfortní pro všechny členy, je potřeba nastavit jasná pravidla hned od začátku.
Radost střídají obavy
Návrat k rodičům je pro dospělého člověka velmi složitý, protože jej často považuje za osobní selhání. Jenže ekonomická situace, vysoké náklady na bydlení a životní změny jsou důvody, proč se dospělí uchylují zpět ke svým rodičům.
Návrat dítěte sice může být pro rodiče zpočátku radostný, jenže společně s ním přichází i obavy. Chtějí svému dítěti pomoct, jenže zároveň si musí uvědomit, že se tím jejich život na nějakou dobu změní.
Ztratí tím nejen část svého osobního prostoru, ale také musí počítat s člověkem navíc při vaření, nákupech a samozřejmě se jim o něco zvýší i náklady na provoz domu. Rodiče si ale musí uvědomit, že se jim domů nevrátilo dítě, které vychovávali. Vrátil se jim jejich dospělý potomek, který má své vlastní návyky, názory a pohled na život. Nemají již v jeho životě zastávat roli vychovatele. Právě tato změna rolí bývá největším kamenem úrazu.
Stanovte si termín
Rodiče nabídnou volný pokoj, dítě se nastěhuje a rodina začne žít v novém uspořádání. Jenže bez konkrétní dohody se může takové soužití pořádně protáhnout, což rodiče původně vůbec neplánovali.
Při stěhování je proto dobré společně si sednout a říct si alespoň rámcově, jak dlouho bude dospělé dítě v domě rodičů pobývat. Nemusí jít o přesné datum, do kdy je třeba se vystěhovat. Potomek by neměl mít dojem, že nad ním visí bič. Je ale vhodné si říct, zda půjde o týdny, měsíce, nebo třeba rok.
Aby dítě nemělo dojem, že na něj rodiče vyvíjejí tlak, je vhodné si stanovit jasné cíle. Například že si do tří měsíců vytvoří finanční rezervu na kauci. Následně si rodina může znovu promluvit, jak postupovat dál. Taková dohoda zamezí tomu, aby rodiče očekávali brzké odstěhování, o kterém ale dítě nemá ponětí, protože počítalo s neomezenou pomocí.

Vyjasněte si finance
Pokud se dospělák vrátí domů k rodičům, neznamená to, že jim musí platit plnohodnotný nájem. Na chodu domácnosti by se ale měl podílet a také by měl přispívat na nájem a stravu.
Rodiče by měli ještě před nastěhováním na rovinu říct, jak velký příspěvek od dítěte očekávají. Zároveň je také vhodné rozdělit si povinnosti, které s chodem domácnosti souvisí, aby si dítě nemyslelo, že se stěhuje do mama hotelu. Dítě může například dělat nákupy, aby se s nimi rodiče netahali, maminka může vařit a zbytek domácích prací si rodina rozdělí mezi všechny členy.
Zkuste sladit své návyky
Z rozdílného životního stylu a návyků se můžou stát každodenní spory. Zatímco rodiče chodí brzy spát a o víkendu chtějí odpočívat, jejich dítě možná po večerech pracuje a vodí si domů návštěvy.
Proto je vhodné pobavit se i o běžných věcech jako jsou právě zmíněné návštěvy, užívání společných prostor nebo také koupelny.
Rodiče by zároveň neměli vstupovat do pokoje dítěte bez dovolení. Stejné pravidlo ale platí pro dospělé dítě, které také musí respektovat soukromí svých rodičů.
Jak přežít návrat dospělého dítěte?
Jedním slovem by se dalo říct, že nejdůležitější na celém soužití je komunikace. Na té stojí úplně vše. Stanovte si pravidla soužití, délku pobytu, rozdělte si domácí práce a povinnosti, pobavte se o svých návycích a režimu.
Když bude jedné nebo druhé straně něco vadit nebo se bude cítit nekomfortně, je potřeba si o tom promluvit. Protože do hlavy jeden druhému nevidí. Zatímco dítě si může myslet, že je vše v pořádku, rodičům mohou praskat ze společného žití nervy.
Zdroje: novinky.cz, adaline.cz, flowee.cz, dama.cz