Obrovský výbuch termobarické munice na vozidle TZM-T. Způsobila ho střela Stugna-P

Ačkoli jsou mnohem těžší než jejich západní protějšky, jsou protitankové řízené střely (PTŘS) Stugna-P stále velmi účinným systémem. Ukrajinci je používají mimo jiné k lovu obávaných termobarických raketometů TOS-1A a doprovodných vozidel TZM-T. Vysvětlíme fungování obou systémů.

Cílem ukrajinské PPK bylo s největší pravděpodobností nákladní vozidlo TZM-T převážející zásobu termobarických raket pro odpalovací zařízení TOS-1A, které se po zásahu proměnilo v obrovskou ohnivou kouli ničící vše v bezprostřední blízkosti, jak uvedl server Gaming Deputy. Můžeme si také všimnout, že na rozdíl od předchozích záběrů zde máme barevné záběry.

Termobarický raketomet TOS-1A

Systém TOS-1A se skládá z vícekanálového odpalovacího zařízení 24 neřízených střel s termobarickou hlavicí umístěných na podvozku tanku T-72. Střely s termobarickou hlavicí někdy nazývané také vakuová hlavice zničí vše živé v zóně střelby.

Na vině je kombinace několika efektů, které maximalizují smrtící účinek výbuchu aerosolové nálože, která byla před chvílí rozptýlena nad oblastí. Prvním z nich je velmi vysoká teplota až 3000 stupňů Celsia v místě nárazu, která je spojena se spotřebováním veškerého kyslíku. V takových podmínkách se vše jednoduše vypaří, stejně jako v případě jaderného náboje, jen v miniaturním měřítku.

Kromě toho zde dochází k tlakovým/podtlakovým rázům o síle až několika set kilogramů na centimetr čtvereční, které jsou schopny poškodit i plášť letadla, nemluvě o vnitřních orgánech člověka, jež se v takových podmínkách trhají. Aby toho nebylo málo, termobarické zbraně fungují nejlépe v zastavěných oblastech, kde jsou jejich účinky nebezpečnější než v otevřeném terénu (tlakové vlny rezonují).

Naštěstí pro Ukrajince je dosah odpalovacích zařízení TOS-1A omezen na 6 km, takže spolu s doprovodnými nabíjecími vozidly TZM-T operují na frontové linii a jsou v dosahu operátorů PPK.

Stugna-P – ukrajinská těžká média bič na ruská obrněná vozidla

Na webu je spousta záznamů, které ukazují používání tohoto systému nebo exportní varianty Skif vyvinuté ve spolupráci s Běloruskem, jež se mimo jiné vyznačuje odlišným rozhraním v arabštině. Stugna-P má oproti Skiffu také plně ukrajinský naváděcí systém.

Jde o systém místní výroby, jenž v roce 2011 zkonstruovala kyjevská konstrukční kancelář „Luche“ a který je k dispozici ve větším množství než výzbroj dodávaná ze Západu, ale díky přenosnému ovládacímu panelu s obrazovkou se Ukrajinci mohou snadno pochlubit zničením cílů. Tento typ řešení nenajdete například u Javelinů nebo odpalovacích zařízení NLAW.

Ukrajinský systém je poměrně těžký, protože odpalovací zařízení s příslušenstvím váží 71,3 kg a nejoblíbenější rakety ráže 130 mm přidávají dalších 30 kg. Pro srovnání, západní systémy PPK jsou minimálně o více než polovinu lehčí, ale s největší pravděpodobností i mnohem dražší. Stugna-P rovněž používá jednoduchý naváděcí systém založený na laserovém paprsku, který je necitlivý na rušení, ale vyžaduje nepřetržité navádění střely střelcem až do zásahu. Při rychlosti střely 200 m/s má cíl v mezní vzdálenosti 5 km na reakci přibližně 25 sekund.

To je dost času, pokud má napadené vozidlo nebo dokonce vrtulník poměrně sofistikovaný systém sebeobrany. To nejen varuje cíl, že je na něj mířeno, ale může být dokonce schopno lokalizovat odpalovací zařízení a umožnit střelci střílet na jeho pozici. Ukrajinci se proto rozhodli minimalizovat riziko dálkovým ovládáním odpalovacího zařízení ze vzdálenosti 50 m pomocí kabelu připojeného k přenosnému ovládacímu panelu.

Obsluha tak může být ukryta například v blízkém příkopu, odkud může bezpečně navádět střely schopné propálit více než 800 mm oceli chráněné reaktivním pancířem (tandemová hlavice). Ukrajinci také používají vozidla typu buggy, aby dopravili odpalovací zařízení do bahnité oblasti na pozice, odkud Rusové neočekávají útok.

Zdroj: gamingdeputy.com