Zabíjí vše živé. Rusové používají „jaderné zbraně“ pro chudé

Rusové ostřelovali město Novoselivske v Luhanské oblasti termobarickými zbraněmi typu TOS-1A. Vysvětlujeme, jak termobarické zbraně fungují a proč je jejich použití ve městech válečným zločinem.

Boje ve východoukrajinské Luhanské oblasti patří k nejkrvavějším a Rusové zde používají obávané termobarické zbraně i v urbanizovaných oblastech, jak píše server Milmag. Je třeba poznamenat, že takové použití je zakázáno článkem 3 Úmluvy o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní ze dne 2. prosince 1983.

Účinek raket podobný použití jaderných zbraní

Termobarické zbraně spadají do kategorie zápalných zbraní, ale jejich účinek znamená, že v nulovém bodě nemůže nic přežít, podobně jako u jaderných zbraní. Z tohoto důvodu jsou také často označovány jako jaderné zbraně pro chudé, protože jejich výroba je jednoduchá a levná.

Princip termobarických zbraní spočívá v rozprašování aerosolové výbušné nálože nad určitou oblastí a její následné detonaci. Výsledkem je vytvoření ohnivé koule, uvnitř které je teplota až 3000 stupňů Celsia a která odpařuje vše v ohnivém poli.

Stejně jako u klasických výbušnin se objevuje rázová vlna, která se však navíc vrací díky tomu, že v důsledku spotřebování veškerého kyslíku vzniká vakuum. To způsobuje obrovské tlakové špičky až několik stovek kg na cm2, které roztrhnou nejen měkké tkáně, jako jsou plíce, ale mohou poškodit i trupy letadel nebo radarové antény, jak píše server 19fortyfive.

Tato smrtící síla se zvyšuje v uzavřených prostorách, jako jsou opevnění, tunely nebo sklepy. V důsledku toho je v zóně zásahu termobarické hlavice stoprocentní úmrtnost, přestože poškození infrastruktury se nezdá být příliš závažné, protože termobarické nálože vytvářejí slabší tlakovou vlnu. Dalo by se říci, že „šťastlivci“ jsou ti, kteří rychle zemřou vypařením, protože jinak zemřou v mučivých bolestech udušením, v důsledku vnitřního krvácení nebo popálenin podobných jaderným zbraním, jen bez radiace.

Rusko používá systémy TOS-1A, známé také jako těžké plamenomety, které jsou založeny na použití 24hlavňového 220mm raketometu (každý obsahuje 45 kg termobarické trhaviny) umístěného na podvozku tanku T-72. Systém TOS-1A má dosah přibližně 6 km, což jej činí zranitelným vůči útokům protitankovými řízenými střelami typu Stugna-P a v případě zásahu způsobuje silný výbuch.

Rusové zavedli systémy TOS-1A do výzbroje během války v Afghánistánu, kde byly používány k „čištění“ jeskyní od nepřátel. Za zmínku stojí také přenosná verze v podobě termobarických granátometů RPO-A Bumblebee, kterými jsou vybaveny mimo jiné osádky velmi vzácných obrněných vozidel BMO-T, jak píše web Army Recognition.

Zdroj: redakce, milmag.pl, armyrecognition.com, 19fortyfive.com