Dobrá alternativa k ohňostrojům. Dronové show si získávají oblibu i proto, že jsou bezpečnější pro lidi i zvířata

Více či méně působivé pyrotechnické show byly po mnoho desetiletí ozdobou silvestrovských oslav nebo večírků, na kterých chtěli pořadatelé zajistit hostům další atrakci. Ohňostroje sice lahodí oku, ale dronové show si získávají oblibu i proto, že jsou bezpečnější a šetrnější k domácím zvířatům.

Ohňostroje jsou od svého vzniku spojeny s vývojem pyrotechniky, která je závislá na střelném prachu, a proto se výroba prvních ohňostrojů připisuje Číňanům. Recept na tuto látku byl vyvinut v Říši středu před více než tisíci lety a od té doby se nezměnil tolik, jak by se mohlo zdát. Standardní černý prach se skládá ze 75 % z dusičnanu draselného, 15 % z dřevěného uhlí a 10 % ze síry a k výrobě ohňostroje z něj stačí umístit prach do lepenkové nebo papírové nádoby, píše portál SSEC.

Barvy, jiskry a zvuky – jak vznikají?
Při zapalování zápalné šňůry se nejprve roztaví síra (teplota asi 112 °C). Tato látka protéká dusičnanem draselným a dřevěným uhlím, které pak hoří, což je doprovázeno vznikem velkého množství energie a plynu – jinými slovy, dochází k výbuchu. Pokud je v konstrukci malý otvor, kterým může plyn unikat, reakce způsobí, že ohňostroj vyletí do vzduchu. Ten pak zapálí hlavní nálož a následně dojde k velkému výbuchu, v jehož důsledku se na obloze objeví různobarevné obrazce.

Každá pyrotechnická společnost má samozřejmě svůj vlastní způsob výroby ohňostroje a hodně záleží především na tom, jakou barvu, tvar nebo jak bude vydávat zvuk při výbuchu a letu k nebi. Důležitá je také velikost kuliček střelného prachu (čím menší, tím rychleji hoří) a látky přidávané do směsi pomáhají dosáhnout požadované barvy. Při zahřívání jakékoliv látky se vlastně dávají do pohybu elektrony atomů, které materiál tvoří. Pokud tyto částice dostatečně excitujete, uvolní se při regeneraci přebytečná energie ve formě světla požadované barvy.

K tomuto účelu se používají soli různých látek – například stroncium je zodpovědné za červenou barvu, baryum nám dává zelenou, zatímco měď hoří modře. Na druhou stranu za jiskry a záblesky jsou zodpovědné kovové piliny a úlomky, jako je hliník, hořčík, titan nebo železo (díky posledně jmenovanému se na obloze objevují zlaté jiskry). Každá z těchto látek samozřejmě hoří jinou rychlostí a jiným způsobem, a proto vytváří různé barvy větší či menší intenzity.

Ohňostroje na Silvestra – je lepší se bez nich obejít
Úžasné dojmy na obloze sice lahodí oku a vypadají mimořádně dobře, ale pro ty z nás, kteří obvykle nemají hlas, jsou spíše na obtíž. To platí zejména pro zvířata, která mají mnohem citlivější sluch než lidé, takže pískání a bouchání, které ohňostroj doprovází, je pro ně několikanásobně vnímavější než pro dospělého člověka. To platí pro domácí zvířata, hospodářská zvířata, divoká zvířata i zvířata v městských zoologických zahradách. I krátká show zahrnující pyrotechniku může způsobit stres, který se projeví na zdraví takového tvora.

Tento typ show je nebezpečný i pro malé děti – především proto, že se bojí hlasitých a náhlých zvuků. Není tedy lepší ohňostroje, petardy a další podobné hračky vypustit, aby se malé děti nevyděsily? Já vím, těžko si lze představit Silvestr bez ohňostrojů, ty jsou v naší kultuře přítomny už desítky let. Stojí však za to zpříjemnit konec tohoto roku a začátek toho příštího všem.

Zvláště proto, že silvestrovské ohňostroje vedou také k různým úrazům – jeden neopatrný pohyb může mít za následek vážná zranění a příjemný večírek se může změnit v mimořádnou událost, která na Nový rok vyvrcholí několikahodinovou návštěvou pohotovosti. Navzdory výzvám k obezřetnosti a opatrnosti a především k vynechání silvestrovských petard mnoho lidí nedodržuje základní bezpečnostní pravidla, což v kombinaci s alkoholem, který je v tento den v mnoha domácnostech rovněž pravidelnou součástí oslav, může skončit nebezpečnou nehodou.

Alternativa v podobě dronu
Právě z tohoto důvodu se stále častěji používají náhražky v podobě laserů nebo – v posledních letech stále populárnějších – světelných show s drony. Tento typ atrakcí je hitem od doby, kdy společnost Intel začala na svých akcích používat malé drony, aby předvedla možnosti své technologie, píše portál Consortiq. Postupem času se na dalších akcích začala používat letadla s přídavným osvětlením, která se aranžují do různobarevných obrazců nebo jednoduše napodobují výbuchy ohňostrojů.

Patří mezi ně i zimní olympijské hry 2018, které se konaly v jihokorejském Pchjongčchangu od 9. do 25. února. Během zahajovacího ceremoniálu byl vytvořen Guinnessův světový rekord – největší počet současně fungujících dronů. Vzdušnou akrobacii zahájilo 1 218 000 strojů značky Intel, které jsou součástí systému Shooting Star.

V závislosti na počtu dronů mohou organizátoři dosáhnout různých efektů a k synchronizaci dronů se používá specializovaný software, který pomáhá naprogramovat let každého stroje. Proces tvorby show je poměrně jednoduchý a vše začíná vytvořením časové osy show, na kterou se zakreslí konkrétní obrazy, které se mají objevit na obloze, a doprovodné efekty.

To vše se pak animuje pomocí softwaru, který jednotlivé fáze show převádí do synchronizovaných letových drah pro jednotlivé drony. Přesná je pak i zvuková stopa, která je součástí show. Kompletní průběh show je dronům vysílán formou rádiového signálu z pozemní řídicí stanice ovládané pilotem. Jakmile je program načten, show začne a drony vzlétnou, aby „nakreslily“ obrazy a reprodukovaly plánované efekty.

Software se liší, mnoho společností vyvíjí vlastní aplikace, které pomáhají ovládat drony. Například společnost Vergo Aero, která se na tento typ představení specializuje, používá program nazvaný Verge Aero Design Studio, který automaticky provádí výpočty pro zamezení kolizí. Tvůrce takového pořadu tak nemusí ručně psát kód nebo modelovat vybrané efekty (např. v programu Blender).

Drony jsou tedy nejen bezpečnější, šetrnější k životnímu prostředí a zvířatům, ale lze je používat i na místech, kde by ohňostroje nikdy nebyly povoleny. Tradiční show jsou také značně omezené – několik efektů se opakuje stále dokola, pouze v různých kombinacích, velikostech a barvách, zatímco drony nabízejí celou řadu možností, které umožní show zpestřit. Je tedy snadné si představit, že s rostoucí popularitou dronových show budou lidé na ohňostroje pohlížet jako na poměrně všední zábavu.

Nicméně přechod od ohňostrojů k dronům bude postupný. Tradiční přehlídky tu s námi ještě nějakou dobu budou, už jen proto, že jsou poměrně levné a příliš nezatěžují rozpočty měst. Kombinované show, které vedle ohňostrojů využívají i drony, jsou v současnosti velmi populární, jako tomu bylo v Londýně na Silvestra 2020. Je však třeba poznamenat, že show s drony jsou stále cenově dostupnější, takže můžeme očekávat častější akce s jejich využitím i v Česku.

Zdroj: SSEC, Consortiq