Česká spořitelna učí lidi investovat: stačí měsíčně utratit 100 Kč
Stačí stovka měsíčně a mobilní telefon. Podle banky dnes k zahájení investování nepotřebujete žádné velké úspory. Banka totiž letos snížila poplatky, díky čemuž může dávat smysl investovat i takto malé částky.
„Na to bych musela mít nejdřív nějaké peníze.“ Takhle odbude otázku na investování spousta lidí, kteří mají pocit, že burza je jen pro bohaté. Úspory jim pak leží na účtu a čekají. Někdy jsou to stovky, jindy tisíce. V každém případě jde o promarněnou šanci je nějak efektivně využít.
Češi jsou dost opatrní, obzvlášť když jde o peníze
Na vině jsou z velké části devadesátá léta. Na přelomu let 1991 a 1992 se před registračními místy pro kupónovou privatizaci stály fronty. Knížka stála 1 035 korun a v první vlně ji využilo 8,5 milionu lidí. Většina lidí body svěřila investičním fondům.
Nejznámější z nich byly Harvardské fondy Viktora Koženého s heslem o „jistotě desetinásobku“. Kožený dnes žije na Bahamách a v Česku byl odsouzen na deset let. Spory o majetek se táhnou dodnes a akcionáři nástupnické firmy loni dostali nabídku odkupu za 20 korun za akcii.
Hodně rodin si proto z té doby odneslo jednoduché pravidlo. A to, že peníze patří na účet a basta. Nikam se investovat nebudou. Filmy a seriály tomu také zrovna nepomohly. Protože málokdy ukazují realitu běžných smrtelníků. Na plátně investoři buď extrémně zbohatnou, anebo o vše přijdou. Obvykle není nic mezi tím. Jenže spoustě lidí by stačilo i mírný finanční přínos.

Typickým příkladem je Vlk z Wall Street od Martina Scorseseho. Leonardo DiCaprio v něm hraje Jordana Belforta, který po telefonu udával lidem akcie, co skoro nic nestály. Film je z roku 2013 a vychází ze skutečnosti, kdy za to šel skutečný Belfort opravdu sedět, i když jen na necelé dva roky.
Drobní investoři mají život o dost nudnější. Peníze jim každý měsíc odejdou samy a do aplikace se podívají, jen když je to zrovna napadne.
Banka nabízí investování od 100 Kč
Česká spořitelna chce naučit lidi výhodně investovat: stačí měsíčně utratit 100 Kč. No, utratit. Peníze nikam nemizí, jen se z nich stanou podíly ve fondech, akciích nebo ETF. Všechno se nastaví v aplikaci George. Začátečníkům tam za ně investice vybere banka, stačí jí říct, na co spoří. Ostatní si mohou vybírat sami z více než tří tisíc titulů. Dokonce se dají koupit i jen kousky drahých akcií, takzvané frakce.
Od stovky se dá odrazit i u jiných bank, třeba u Komerční banky nebo Raiffeisenbank. Spořitelna má ale v zádech obrovskou základnu.
Minimální poplatek 90 korun banka v květnu zrušila
Ještě před pár měsíci by se klientovi stovka vůbec nevyplatila. Banka si totiž za nákup účtovala minimálně 90 korun. Kdo se tedy rozhodl investovat stovku, nechal ve výsledku skoro všechno na poplatku. Od 18. května tohle minimum neplatí a strhává se jen 0,35 %, tedy u stovky 35 haléřů.
Spořitelna nijak neskrývá, že cílí hlavně na mladé. Ti mají celé finance v mobilu a na budoucnost by měli začít myslet co nejdřív.
„Do několika let bude se Spořitelnou investovat každý čtvrtý bankovní klient v Česku,“ věří Lukáš Míka, který má v bance na starosti investiční služby.
Poplatkem za nákup to nekončí. Banka si účtuje i úschovu akcií a ETF, a to 0,08 % z jejich hodnoty za rok. Kdo místo nich zvolí klasické podílové fondy, zaplatí navíc vstupní poplatek jedno až tři procenta.
U podílových fondů rozhodují hlavně roční náklady
Při tříprocentním poplatku zbyde ze stovky hned na začátku 97 korun. Každý rok se pak strhává ještě poplatek za správu fondu, u těch nejdražších skoro tři procenta. Mimo jiné je potřeba myslet i na to, že investice nejsou jako spořicí účet. A o peníze se tu dá přijít.
Zkoušeli jste už někdy investovat, třeba i úplně malou částku? Napište nám to do komentářů.
Zdroje: csas.cz 1, csas.cz 2, e15.cz, penize.cz