Každý by měl mít finanční rezervu alespoň na 6 měsíců. Nejvíce to platí pro lidi s platem pod 40 tisíc korun
Sledovat v Google Zprávách
Téhle situace se děsí každý z nás. Snažíme se šetřit, kde se dá, ale stejně nám před výplatou na účtu zbývá sotva pár stovek. A pak najednou přijdeme o práci a nemáme nic. Proto je extrémně důležité mít nějakou tu finanční rezervu. Ale jak vysoká by ta rezerva měla vůbec být?
Finanční rezerva rozhodně nemá být žádným luxusem, ale často jím bývá. Je to hlavně pojistka, která má člověka „podržet“ ve chvíli, kdy třeba přijde o práci. A zejména lidé s nižšími příjmy tuhle pojistku mohou potřebovat nejvíc. Když někdo žije od výplaty k výplatě, i krátkodobý výpadek nebo nečekaný výdaj ho může dostat do velkých problémů.
V problémech se mohou ocitnout i lidé se slušným příjmem
Člověk, který například vydělává třicet pět tisíc korun čistého, žije sám nebo jeho partner či partnerka nevydělává a platí vyšší nájem, může být ve větších problémech než člověk, který sice vydělává méně, ale má se o nájem s kým podělit. Důležité je, kolik mu každý měsíc zbyde.
Podle průzkumu Ministerstva financí, který zveřejnilo letos v březnu, si finanční rezervu vytváří zhruba sedmdesát procent českých domácností. Leč pouze dvacet tři procent domácností by dokázalo pokrývat své životní náklady déle než půl roku, aniž by se musely stěhovat nebo si půjčit.
Víme ale, proč někdo nespoří vůbec? Osmdesát procent těch, kdo si rezervu nevytvářejí, uvedlo jako hlavní důvod příliš nízké příjmy anebo vysoké povinné výdaje. A právě pro tyhle lidi může být ztráta zaměstnání osudná. V tu chvíli nemají na zaplacení nájmu, energií nebo třeba jídla. Když se jim nepodaří najít práci včas, budou si nejspíš muset půjčit.
Jak to chodí v praxi?
Ministerstvo financí tak lidem doporučuje, aby si udělali rezervu aspoň ve výši tří nebo ještě lépe šesti měsíčních příjmů. Česká spořitelna doporučuje rezervu ve výši tří až šesti měsíčních výdajů. Konkrétní výše ale pochopitelně záleží na životní situaci každého z nás.
Pokud člověk potřebuje měsíčně dvacet pět tisíc korun, aby poplatil své základní potřeby, šestiměsíční rezerva by podle výdajů měla být zhruba sto padesát tisíc korun. Když ale někdo vydělává třicet tisíc čistého, je taková rezerva téměř nesplnitelný úkol. Přesto se vyplatí spořit byť jenom pár stovek korun měsíčně.
Když někdo ušetří pětistovku za měsíc, za rok to dělá šest tisíc. Když ušetří tisícikorunu, naspoří dvanáct tisíc. Na nečekané výdaje to může stačit.
Důležitá je proto finanční gramotnost každého z nás. Musíme mít přehled o příjmech a výdajích. Lidé by si měli sepsat, kolik měsíčně zaplatí za bydlení, dopravu, potraviny a další nezbytnosti. Potom by se měli podívat, jestli nějaké výdaje nejsou náhodou úplně zbytečné. Někdy pomůže změna mobilního tarifu nebo zrušení drahého předplatného.
Trvalý příkaz může být dobrým řešením
Odborníci z České spořitelny doporučují založit si samostatný spořicí účet a nastavit trvalý příkaz, díky kterému se na tenhle účet budou pravidelně převádět peníze. Když někomu po zaplacení všech nejnutnějších výdajů nezbyde nic, nemá smysl vytvářet si finanční rezervu na úkor jídla nebo nájmu. Mnohem efektivnější variantou je zkusit si najít vyšší příjem.
Finanční rezerva nemá lidi dostávat do ještě větších finančních problémů. Má jim pomoct překonat nečekané problémy, aby si nemuseli půjčovat. A tak by měl každý mít finanční rezervu alespoň na šest měsíců. A možná nejvíc to platí pro lidi s platem pod čtyřicet tisíc korun, kteří mají takové výdaje, že jim mzda tak tak na jejich poplacení vystačí.
Máte finanční rezervu, která by vám při ztrátě zaměstnání vystačila aspoň na půl roku? Nebo si vůbec nešetříte?
Zdroj: financnigramotnost.gov.cz, financnezdravejsi.csas.cz, financnezdravejsi.csas.cz
