Rusové na ukrajině poškodili jadernou elektrárnu v Černobylu. Probíhá sbírka na její opravu
Sledovat v Google Zprávách
Měl vydržet nejméně sto let, jenže jen několik roků po dokončení ochranný kryt v Černobylu zasáhl dron a začalo hořet. Radiace v okolí se podle měření nezvýšila, škody jsou přesto vážné a nelze je podceňovat. Na opravu teď státy shánějí miliardy korun.
Černobylský reaktor je zničený už čtyřicet let, práce kolem něj však zdaleka neskončily. Trosky reaktoru i původní sarkofág z roku 1986 dnes zakrývá velký ocelový oblouk. Vznikl proto, aby se pod ním daly staré konstrukce bezpečně rozebrat. Loni ho ale poškodil dron a teď potřebuje opravu.
Dva kryty nad jedním reaktorem
Zničený čtvrtý blok po havárii narychlo zakryli takzvaným sarkofágem, aby se radioaktivní látky nešířily do okolí. Bylo to ale jen dočasné řešení. Během let chátral, a proto bylo nutné zajistit dlouhodobější ochranu a překrýt ho další konstrukcí.
A tak vznikl ocelový oblouk připomínající velký letecký hangár, který byl dokončen v roce 2019 a počítalo se s tím, že vydrží nejméně sto let. Původní sarkofág pod obloukem zůstal. Nový kryt ho chrání před deštěm a sněhem a má umožnit jeho postupné rozebrání.
Při těchto pracích se bude manipulovat s radioaktivním materiálem, proto musí kryt dobře těsnit, aby se nebezpečné látky nedostávaly ven.
Oprava střechy nestačila
14. února 2025 narazil do krytu dron s výbušninou, důsledkem čehož byl požár. Podle Ukrajiny šlo o ruský útok, Moskva to odmítla.
Oheň poškodil vnější plášť i těsnění uvnitř krytu. Do stavby tak mohlo zatékat a vzduch v ní neproudil tak, jak měl. U tohoto krytu je přitom potřeba proudění přesně řídit a udržovat uvnitř předepsaný tlak. Po požáru to kvůli netěsnostem nebylo možné.
Otvor ve vnějším plášti pracovníci uzavřeli v říjnu 2025. Tato oprava ale vyřešila jen část škod. Zbývalo vyměnit poškozené těsnicí membrány a utěsnit další místa. Práce navíc komplikovalo vysoké záření v některých částech stavby, kam se opraváři potřebovali dostat.
Radiace v okolí se nezvýšila
Kontrola Mezinárodní agentury pro atomovou energii přinesla i dobré zprávy. Podle odborníků nebyly nosné části ani zařízení pro sledování stavu elektrárny trvale poškozené. V okolí se po útoku nezvýšila radiace, kryt však netěsnil, a nemohl tak spolehlivě bránit úniku radioaktivních látek.
Rafael Grossi, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii, uvedl, že provedené opravy jsou jen dočasné. Bez opravy by ocelová konstrukce mohla začít korodovat. Opraváři navíc musí pracovat i v místech s vysokým zářením, což celý zásah komplikuje.
Británie už má o příspěvku jasno
Oprava sarkofágu má celkem stát přes 12 miliard korun a aktuálně probíhá sbírka na jeho opravu. Britská vláda 15. října oznámila pomoc ve výši 17 milionů liber, přibližně 490 milionů korun. Británie přispěje přes společný program dárců, který vede Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Oprava má stát kolem půl miliardy eur, přesná cena ale zatím není známá.
Členové G7 přislíbili 260 milionů eur. Částku oznámil francouzský ministr financí Roland Lescure po jednání v Bangkoku. Z dosud slíbených peněz by se zaplatila asi polovina opravy, na zbytek se tedy ještě musí najít další příspěvky.
Německo plánuje přispět 50 miliony eur, s jejich odesláním však musí počkat na souhlas parlamentu, který ministr financí Lars Klingbeil očekával do poloviny listopadu.
Mělo by na opravu podle vás přispět i Česko?
Zdroje: energia.rp.pl, oenergetice.cz, seznamzpravy.cz
