Je to oficiální: Vědci potvrdili, co je uvnitř Měsíce

Důkladný výzkum zveřejněný v květnu 2023 zjistil, že vnitřní jádro Měsíce je ve skutečnosti pevná koule s hustotou podobnou hustotě železa. Vědci, pokračující v bádání doufají, že to pomůže vyřešit dlouhou debatu o tom, zda je vnitřní jádro Měsíce pevné, nebo roztavené, a povede to k přesnějšímu pochopení historie Měsíce – a tím i celé Sluneční soustavy. Významný vědecký pracovník a astronom objasňuje aktuální nazírání na věc díky shromážděných dat – pomoci laserových měření.

Víme jistě, že Měsíc není zelený sýr, ale také víme díky sciencealert.com, co přesně vlastně je, tedy přesněji řečeno: z čeho je a co je uvnitř.

„Naše výsledky,“ napsal tým vedený astronomem Arthurem Briaudem z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum, “zpochybňují vývoj magnetického pole Měsíce díky prokázání existence vnitřního jádra a podporují scénář globálního převrácení pláště, který přináší podstatné poznatky o časovém průběhu bombardování Měsíce v první miliardě let existence Sluneční soustavy.“

Data z lunárních experimentů potvrzují Briaudovy domněnky

Zkoumání vnitřního složení objektů ve Sluneční soustavě se nejúčinněji provádí pomocí seismických dat. Způsob, jakým se akustické vlny generované zemětřesením pohybují a odrážejí od materiálu uvnitř planety nebo měsíce, může vědcům pomoci vytvořit podrobnou mapu nitra objektu.

Shodou okolností máme k dispozici seismická data z Měsíce získaná během mise Apollo, ale jejich rozlišení je příliš nízké na to, aby bylo možné přesně určit stav vnitřního jádra. Víme, že existuje tekuté vnější jádro, ale co zahrnuje, zůstává předmětem diskusí. Modely pevného vnitřního jádra a zcela tekutého jádra fungují s daty z Apolla stejně dobře.

Aby to Briaud a jeho kolegové zjistili jednou provždy, shromáždili data z vesmírných misí a z lunárních experimentů s laserovým měřením a sestavili profil různých charakteristik Měsíce. Mezi ně patří míra jeho deformace vlivem gravitační interakce se Zemí, změny jeho vzdálenosti od Země a hustota.
Poté provedli modelování s různými typy jádra, aby zjistili, které z nich nejvíce odpovídají pozorovacím údajům.

Jádro jako v Zemi

Dospěli k několika zajímavým zjištěním. Zaprvé, modely, které se nejvíce podobaly tomu, co o Měsíci víme, popisují aktivní převracení hluboko uvnitř měsíčního pláště. To znamená, že hustší materiál uvnitř Měsíce klesá směrem ke středu a méně hustý materiál stoupá vzhůru. Tato aktivita byla dlouho navrhována jako způsob, jak vysvětlit přítomnost určitých prvků ve vulkanických oblastech Měsíce. Výzkum tohoto týmu přidává další bod do tabulky důkazů „pro“.

A zjistili, že měsíční jádro je velmi podobné tomu zemskému – s vnější tekutou vrstvou a pevným vnitřním jádrem. Podle jejich modelování má vnější jádro poloměr asi 362 kilometrů a vnitřní jádro má poloměr asi 258 kilometrů. To je asi 15 % celého poloměru Měsíce.

Vnitřní jádro, jak tým zjistil, má také hustotu přibližně 7 822 kilogramů na metr krychlový. To je velmi blízko hustotě železa.

Zajímavé je, že v roce 2011 tým vedený planetární vědkyní Renée Weberovou z NASA Marshall zjistil podobný výsledek pomocí tehdy nejmodernějších seismologických technik na datech z programu Apollo při studiu měsíčního jádra. Zjistili důkazy o pevném vnitřním jádru o poloměru asi 240 kilometrů a hustotě asi 8 000 kilogramů na metr krychlový.

Podle Briauda a jeho týmu jejich výsledky potvrzují tato dřívější zjištění a představují poměrně silný argument pro existenci měsíčního jádra podobného Zemi.

A to má zajímavé důsledky pro vývoj Měsíce.

Víme, že Měsíc měl nedlouho po svém vzniku silné magnetické pole, které začalo klesat asi před 3,2 miliardami let. Takové magnetické pole vzniká pohybem a konvekcí v jádře, takže to, z čeho se měsíční jádro skládá, má hluboký význam pro to, jak a proč magnetické pole zmizelo.

Vzhledem k tomu, že lidstvo doufá, že se na Měsíc vrátí v relativně krátké době, možná nebudeme muset na seismické ověření těchto zjištění čekat tak dlouho.

Výzkum byl publikován v časopise Nature.

Prvotní verze tohoto článku byla publikována již v květnu 2023.

Zdroj: Science Alert