Vědci mají originální plán. Chtějí sledovat mimozemské motory

Jeden z největších laserů na světě by mohl být použit k hledání stop po motorech mimozemských kosmických lodí. Řešení, které vědci navrhují, je založeno na pozorování gravitačních vln, obrazně řečeno „vrásek časoprostoru“, jak píše server Live Science.

Vědci navrhli pro největší observatoř gravitačních vln na světě jiné využití než dosud: hledání časoprostorových vrásek po obřích kosmických lodích inteligentních mimozemských forem života. Gravitační vlny se šíří, když se vesmírem pohybují objekty s velkou hmotností. Větší objekty, například planety, neutronové hvězdy nebo černé díry vytvářejí více viditelných vln.

Ačkoli Albert Einstein předpověděl existenci časoprostorových vrásek již před více než 100 lety, poprvé se je podařilo pozorovat až v roce 2015. Od té doby se vědci zdokonalili v detekci vln, které dosahují okraje naší galaxie. Nové výpočty zveřejněné 5. prosince naznačují, že americká observatoř LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) může tyto časoprostorové vrásky hledat i mimo jejich obvyklé zdroje, kterými jsou obvykle černé díry.

Vědci chtějí hledat mimozemské lodě

Odborníci zjistili, že kolosální mimozemské lodě pohybující se vysokou rychlostí nebo poháněné warpovým pohonem (jde o fiktivní pohon ze seriálu Star Trek, kde Warp 1 odpovídá rychlosti světla ve vakuu) mohou rovněž vytvářet charakteristické vlny.

Detektor LIGO je detekuje na základě nepatrného zkreslení, které způsobují v časoprostoru při průchodu detektorem. Pokud gravitační vlna projde Zemí, laserové světlo v jednom rameni detektoru se stlačí, zatímco v druhém se rozšíří, což způsobí malou změnu relativní délky dráhy paprsků, které dorazí do detektoru.

Zakřivení časoprostoru, které způsobují i ty největší gravitační vlny, je však malé – obvykle se pohybuje v řádu několika tisícin protonu nebo neutronu. To znamená, že LIGO je extrémně citlivý a vyžaduje pečlivou údržbu a kalibraci.

Aby vědci zjistili, jak daleko lze tuto citlivost rozšířit, provedli výpočty nejmenšího objektu, který by na Zemi generoval jasně detekovatelné gravitační vlny. A zde nastává problém: aby byla mateřská loď mimozemšťanů detekovatelná pomocí LIGO, musela by mít hmotnost podobnou Jupiteru, pohybovat se desetinou rychlosti světla a být od nás vzdálena 326 000 světelných let.

Vědci nejsou schopni říci, zda je vytvoření lodi této velikosti a rychlosti vůbec možné, ale doufají, že v budoucnu bude možné objevit objekty rozumnějších rozměrů. K tomu může přispět rozmístění citlivějších detektorů gravitačních vln, jako je například vesmírná anténa Laser Interferometer 2037 Evropské kosmické agentury. Fyzikové zároveň upozorňují, že pokročilé mimozemské warp pohony by vytvářely gravitační vlny, které lze odlišit od přírodních zdrojů. Pokud by byly objeveny, mohly by nám dokonce poskytnout vodítko, jak zpětně zkonstruovat mimozemskou technologii.

Zdroj: redakce, livescience.com