Moc se o ní nemluví, ale nahání Rusům strach. To je Japonská armáda. Co má v arzenálu?

Japonsko oficiálně nemá armádu, ale není bezbranné. Síly sebeobrany jsou v současnosti pátou vojenskou mocností na světě a jsou vybaveny moderním vybavením, které je pro Japonsko neobvyklé a specifické, píše server ABC News. Jaké zbraně má k dispozici země, která teoreticky nemá armádu, letectvo ani námořnictvo?

Síly sebeobrany je oficiální název japonských ozbrojených sil. Zřeknutím se militarismu, který vedl k tragickému zapojení Japonska do druhé světové války, země odmítla použití vojenské síly v mezinárodních sporech. To však neznamená, že je Japonsko bezbranné. Síly pozemní, námořní a vzdušné sebeobrany jsou specifickým názvem pro armádu, námořnictvo a vojenské letectvo, jejichž role je v posledních letech v Japonsku předmětem diskusí.

V zájmu dodržení ústavních požadavků neslouží jako vojáci, ale formálně jako uniformovaní civilisté. V praxi jsou Síly sebeobrany vojenskou silou skrytou za pacifistickou nomenklaturou, která používá nejmodernější modely zbraní, takže vybavení mnoha armád po celém světě vypadá jako vojenský skanzen.

Japonské zbrojení a neustálá modernizace sil sebeobrany by neměly být překvapením, protože Japonsko je „zemí ve válce“. Přestože po desetiletí nepadl žádný výstřel, Japonsko se nesmířilo se záborem Kurilských ostrovů SSSR v roce 1945 a formálně tedy Japonsko stále bojuje. Nejprve se SSSR a nyní s Ruskem.

Čím může zastavit případného protivníka?

Letadlová loď typu Izumo

Pod nenápadným názvem „vrtulníkový torpédoborec“ se skrývají japonské letadlové lodě. Japonsko má čtyři lodě této třídy, Izumo a Hyūga. Všechna plavidla jsou nová, původně určená pro práci s vrtulníky. Novější a větší typ Izumo byl dále upraven pro provoz letounů F-35B.

• 

Křižník typu Maya

I u této třídy lodí může být název zavádějící. 36 japonských raketových torpédoborců jsou z velké části jednotky velikosti a vybavení typického pro americké křižníky. Většina lodí je nová – jedná se o jednotky spuštěné na vodu ve 21. století, v mnoha případech v posledních letech, a na některých z nich se nachází bojový naváděcí systém AEGIS.

Díky tomuto systému mohou japonské torpédoborce nejen účinně bojovat proti nepřátelským námořním a ponorkovým silám, ale také vytvářet protiletadlový deštník, který chrání vlastní flotilu a domovské ostrovy před letadly a balistickými raketami.

• 

Příkladem velkých japonských torpédoborců jsou lodě typu Maya, postavené v letech 2017 až 2021. Každá z nich je dlouhá 170 metrů, má výtlak přes 10 000 tun a kromě univerzálního odpalovacího zařízení Mk 41 VLS s 96 naváděcími střelami nese osm odpalovacích zařízení protilodních střel typu 17.

Fregata typu Mogami

Japonsko plánuje postavit 22 fregat typu Mogami. První dvě již byly uvedeny do provozu v březnu 2022. Od ostatních plavidel podobných specifikací a účelu, která se staví po celém světě, se liší minimalizací počtu potřebných členů posádky a neobvyklým centrem řízení boje.

Fregata má tvar kruhu a její stěny jsou obloženy zástěnami. Díky tomu v kombinaci s technologií rozšířené reality má posádka uprostřed skutečný výhled na loď, přičemž na příslušných místech jsou umístěny další značky nebo informace.

• 

Letoun Mitsubishi F-2

Síly protivzdušné obrany mají k dispozici přibližně 200 stíhaček F-15, rostoucí počet letounů F-35 (první objednávka předpokládá nákup 157 strojů ve verzích A a B) a také neobvyklé letouny Mitsubishi F-2.

Letoun Mitsubishi F-2 na první pohled vypadá jako F-16, ale z hlediska výkonů a schopností ho téměř ve všech ohledech překonává. F-2 je těžší, má větší plochu křídla, je rychlejší, může plnit úkoly pod vyšším stropem, má větší dolet, lepší radar, více zbraňových nástavců a stealth prvky. V porovnání s americkým originálem stojí (podle cen z 90. let, kdy byl navržen) pětkrát tolik.

• 

Vzhledem k vizuální podobnosti je jedním z nejvýraznějších znaků, které odlišují letouny F-2 od F-16, třídílný kryt kabiny japonského letounu (u F-16 je dvoudílný). Stojí za zmínku, že Japonsko – ačkoli nakoupilo značný počet letounů F-35 – v současné době pracuje na vlastním víceúčelovém letounu 6. generace.

Létající člun ShinMaywa US-2

Vzhledem ke svým zeměpisným podmínkám má Japonsko nejen silné a moderní loďstvo, ale také létající čluny, které se v ozbrojených silách jiných zemí vyskytují jen zřídka. Stroje ShinMaywa US-2 jsou určeny pro námořní hlídkování a záchranné mise (mohou však plnit i jiné úlohy).

ShinMaywa US-2 je nejdražším létajícím člunem na světě, ale to neodrazuje potenciální zahraniční zájemce (přestože Japonsko nevyváží své zbraně od roku 1967), kteří by chtěli toto vybavení zakoupit. Člun ShinMaywa US-2 má totiž neobvyklé řešení v podobě přídavného motoru, jenž je zodpovědný za řízení tzv. mezní vrstvy, vrstvy pomaleji se pohybujícího vzduchu, která klade dodatečný odpor.

• 

Člun ShinMaywa US-2 se může vznášet rychlostí až 90 km/h, operovat ve vysokých vlnách a zároveň nabízí vlastnosti krátkého vzletu a přistání (STOL).

Vrtulník Kawasaki OH-1 Ninja

Japonsko provozuje dva typy bitevních vrtulníků – americké AH-64 Apache a AH-1 Cobra. Podporují je menší vrtulníky Kawasaki OH-1 Ninja japonské konstrukce.

Tyto stroje byly navrženy pro průzkumné mise, ale jejich výzbroj a vybavení umožňuje útoky na pozemní cíle – vrtulník má 4 závěsné body, což mu umožňuje montáž kanónů, neřízených a řízených střel. Obranu proti nepřátelským létajícím strojům zajišťují střely vzduch-vzduch typu 91.

• 

Tanky Typ 10

Tank Typ 10 je nejnovější ze tří typů tanků, které Japonsko provozuje. Vyrábí se od roku 2010 a v závislosti na konfiguraci váží 40-48 tun. Má tříčlennou posádku a 120mm kanón. Speciálně pro tento model byla vyvinuta zvláštní protitanková munice – podkaliberní střela Typ 10.

Tank je vybaven pokročilým systémem řízení bojiště C4I (Command, Control, Communication, Computing and Intelligence), který umožňuje interakci a výměnu dat mezi různými vozidly nebo jednotkami. Neobvyklým prvkem jsou vnější konektory, které umožňují připojení počítačů pěších vojáků spolupracujících s tankem k elektronice tanku, což umožňuje snadné plánování společných operací.

• 

Tank Typ 90

Nejtěžší z japonských tanků se používá výhradně na ostrově Hokkaidó, kde je silniční infrastruktura přizpůsobená jeho velikosti a hmotnosti. Byl zkonstruován v 80. letech a je japonskou obdobou tanků Leopard 2 nebo M1 Abrams. Na rozdíl od nich má díky automatickému nakládacímu systému pouze tříčlennou posádku.

• 

Protilodní střela typu 12

Protiponorková střela, zavedená do výzbroje v roce 2015, má pokročilý zaměřovací systém včetně satelitní navigace, sledování reliéfu terénu a schopnosti poskytovat údaje o cíli prostřednictvím různých externích systémů.

• 

Střela byla upravena pro odpalování z pozemních odpalovacích zařízení, ale existuje i námořní verze (typ 17) a plánuje se i verze pro odpalování z letadel. Základní verze rakety má dolet 200 km, námořní verze má dolet zvýšený na 400 km a další vyvíjené verze mají mít dolet 900-1400 km, stealth prvky a schopnost útočit i na pozemní cíle.

Zdroj: abcnews.go.com