Čínské a ruské námořní manévry nenechávají Japonce chladnými. Podívejte se, co mají v arsenálu
Květen a červen 2022 je obdobím, kdy japonské síly sebeobrany pozorně sledují ruské a čínské námořní manévry, píše server The Drive. Během této doby výrazně vzrostla námořní aktivita Ruska a Číny, ale Japonsko není bezbranné. Její námořnictvo je navzdory pacifistické rétorice skutečnou velmocí.
Ve dnech 12. a 13. června vplula z Východočínského moře do Japonského moře eskadra čínských lodí. Skládala se z torpédoborce typu 055 (kód NATO: Renhai), torpédoborce typu 052D (kód NATO: Luyang III) a velké zásobovací lodi typu 901. Doprovázela je plavidla typu 815 – jednotky určené pro radioelektronický průzkum.

Samotný fakt plavby čínských lodí není tak neobvyklý jako jejich počet. Za pozornost však stojí složení týmu, které jasně ukazuje rychlý rozvoj čínského námořnictva v posledních letech.
Námořní síla Číny
Torpédoborce typu 055 jsou velká plavidla (americké námořnictvo je klasifikuje jako křižníky) s výtlakem přes 13 000 tun a délkou trupu 182 metrů. Jsou silně vyzbrojeny a kromě hlavňového dělostřelectva jsou vybaveny 112 univerzálními vertikálními odpalovacími zařízeními, do nichž se vejdou řízené střely CJ-10, protilodní střely YJ-18 a protiletadlové rakety HHQ-9. Čína objednala nejméně 16 jednotek tohoto typu, z nichž první vstoupily do služby v roce 2020.

Druhý z čínských torpédoborců, jednotka Type 052D, je o něco menší loď. Její trup je dlouhý až 157 metrů, má výtlak 7 500 tun a je vyzbrojena 64 univerzálními odpalovacími zařízeními. První z 25 objednaných jednotek tohoto typu byla uvedena do provozu v roce 2014.

O čínských ambicích na intenzivní rozšiřování flotily však nesvědčí ani tak moderní torpédoborce, jako spíše zásobovací lodě. Loď typu 901 má výtlak přibližně 45 000 tun a je určena k zásobování velkých skupin lodí během oceánských misí. Dvě z objednaných lodí tohoto typu vstoupily do služby v letech 2017 a 2018.

Poslední z čínských lodí je typ 815 řada velkých plavidel určených pro radioelektronický průzkum. Není o nich mnoho známo, ale vybavení viditelné na palubě naznačuje, že kromě boje a průzkumu RWE mohou být tyto lodě využívány ke sledování balistických raket.

Kromě této skupiny zaregistrovalo Japonsko v posledních týdnech v okolí svého souostroví přítomnost celkem více než 20 různých plavidel patřících Číně a Rusku.
Ruská tichomořská flotila
V kontextu čínských manévrů vypadají cvičení ruské Tichomořské flotily oznámená na začátku června mnohem skromněji. Ačkoli je tato flotila početná, tvoří ji soubor nových plavidel, například čtyři korvety typu Stryegushchiy (projekt 20380) a nejnovější typ Gremiashchiy (projekt 20385), ale také plovoucí relikvie.

Největšími loděmi Tichomořské flotily jsou raketový křižník Variag (dvojče nechvalně proslulého křižníku Moskva, potopeného Ukrajinci v Černém moři), čtyři raketové torpédoborce projektu 1155 a jeden projektu 956, tedy plavidla postavená v 80. letech, ale navržená o deset let dříve.
Kvůli generálním opravám (nikoliv modernizaci, pouze opravám) nelze říci, kolik z nich má skutečnou bojovou hodnotu. Totéž platí pro ponorky. Oficiálně jich je ve službě více než 20, což představuje průřez různými typy – od starých plavidel typu Kilo pamatujících 80. léta až po moderní plavidla typu Borya (projekt 955), která jsou stará několik let. Podle ruské strany se červnových manévrů účastní 40 plavidel a 20 letadel různých typů.

Manévry v mezinárodních vodách
Média často senzačně informují o čínských nebo ruských lodích či letadlech v blízkosti Japonska, čímž vytvářejí poněkud falešný obraz. Je to proto, že plavby nenarušují japonské teritoriální vody ani vzdušný prostor. Lodě se pohybují v oblastech volně přístupných veřejnosti a blízko může znamenat například 180 km od japonských ostrovů Izu, jako v případě cvičení ruské flotily.
Přítomnost potenciálně nepřátelských lodí však lze jen stěží považovat za skutečnou hrozbu pro zemi. To vše je způsobeno skutečností, že japonské námořnictvo, skryté za názvem Námořní síly sebeobrany, je skutečnou mocností.
V posledních letech navíc došlo ke změně priorit. Přestože je Japonsko formálně stále ve válečném stavu s Ruskem (kvůli okupaci Kurilských ostrovů SSSR po druhé světové válce nebyla podepsána mírová smlouva) a svůj systém protiraketové obrany buduje s ohledem na Severní Koreu, za svého hlavního protivníka považuje Čínu.
Námořní síly sebeobrany
Námořní síly sebeobrany zahrnují čtyři vrtulníkové torpédoborce (nebo letadlové lodě – dvě mohou být vybaveny letouny F-35B) a 36 raketových torpédoborců (některé jsou ekvivalentem křižníků), dále 22 úderných ponorek typů Oyashio (9), Sōryū (12) nebo Taigei (jedna ve službě, sedm objednaných) nebo řadu menších hladinových lodí, včetně nejmodernějších fregat typu Mogami.
Ty jsou pozoruhodné nejen díky svým bojovým schopnostem, ale také díky využití rozšířené reality. Díky němu nevidí personál centra řízení boje kolem sebe zdi, ale reálný pohled na okolí lodi obohacený o různé informace nebo značky.
Znakem doby je také způsob, jakým jsou nejnovější japonské lodě konstruovány. Jsou stavěny tak, aby se co nejvíce snížil počet členů posádky. Je to důsledek nejen celosvětového trendu automatizace, ale také demografických problémů Japonska. Stárnutí japonské populace si vynucuje řešení, která snižují potřebu personálu.
Mateřská loď Japonska
Navíc se zdá, že pacifismus, který dominoval japonské politice a rétorice po celá desetiletí, pomalu ustupuje. Jasným příkladem je diskuse o plánech na výstavbu „mateřských lodí“, nebo prostě plnohodnotných velkých letadlových lodí, která začne v roce 2020, a zdvojnásobení rozpočtu na obranu.
Ukázkovým příkladem japonských schopností v této oblasti je stavba „vrtulníkových torpédoborců“. Dvě menší a dvě větší. Větší jednotky jsou v podstatě letadlové lodě s leteckou skupinou až 27 strojů. Japonsku trvalo pouhých osm let, než postavilo čtyři lodě této třídy.
Zdroj: thedrive.com, Wikipedia