Z Polska přichází alarmující varování pro Českou republiku. Dosud jsme si mohli myslet, že se nám daří
Sledovat v Google Zprávách
Polsko roste tempem, které už pro Česko není úplně příjemné sledovat. Dlouho jsme si vystačili s představou že jsme průmyslovou jedničkou regionu, jenže čísla posledních let mluví trochu jinak. Náskok se tenčí a někde už ani není.
Podle dat Mezinárodního měnového fondu se polská ekonomika dostala přes hranici jednoho bilionu dolarů. Tím se zařadila mezi dvacet největších na světě, což není jen symbolická meta ale i posun v tom jakou váhu má celý region.
Navíc nejde o jednorázový výkyv. Polsko si drží růst okolo tří procent ročně, zatímco česká ekonomika zůstává níž. Na první pohled malý rozdíl, ale v čase se nasčítá a projeví docela výrazně.
Velikost trhu hraje zásadní roli
Jedním z důvodů je samotná velikost země. Polsko má asi 38 milionů obyvatel, tedy skoro čtyřikrát víc než Česko. Díky tomu má silnou domácí poptávku a není tak závislé na exportu.
Česko je v tomhle ohledu citlivější. Velká část ekonomiky stojí na vývozu hlavně do Německa. Jakmile tamní průmysl zpomalí, projeví se to rychle i u nás, někdy až nepříjemně rychle.
Polsko je stabilnější, protože větší část výkonu tvoří domácí spotřeba. To se ukazuje jako výhoda hlavně v horších časech.
Investice místo drobných projektů
Rozdíl je vidět i v tom jak obě země pracovaly s evropskými fondy. Polsko je tlačilo hlavně do velkých staveb, dálnice železnice propojení regionů. Výsledek je dnes dost vidět.
V Česku se peníze častěji rozdělovaly do menších projektů. Ty samozřejmě pomohly konkrétním místům, ale celkový ekonomický efekt nebyl tak silný jak se čekalo.
Infrastruktura přitom hraje větší roli než se někdy přiznává. Ovlivňuje produktivitu i to jestli sem firmy vůbec chtějí přijít investovat.
Ekonomové taky upozorňují na rozdílný přístup státu. Polsko volí spíš expanzivní politiku, víc utrácí a podporuje růst. Znamená to vyšší dluh, ale zároveň rychlejší posun ekonomiky.
Efektivnější stát a výběr daní
Posun nastal i ve fungování státu. Polsku se podařilo zlepšit výběr daní, hlavně DPH. Po změnách šly příjmy nahoru o desítky procent což není málo.
Jde o takzvanou efektivitu výběru daní. Jednoduše řečeno kolik z toho co by se mělo vybrat skutečně dorazí do rozpočtu. Menší úniky znamenají víc peněz bez nutnosti zvyšovat sazby.
Struktura ekonomiky a konkurence
Polsko navíc rozšířilo strukturu své ekonomiky. Neopírá se jen o průmysl, víc roste sektor služeb třeba doprava nebo IT. Díky tomu je celek odolnější když se jednomu odvětví nedaří.
Česká ekonomika zůstává hodně navázaná na průmysl, hlavně automobilový. To přináší výkon ale i riziko, zvlášť v době změn jako je přechod na elektromobilitu.
Roli hraje i podnikatelské prostředí. V Polsku je podle některých analýz jednodušší stavební řízení a méně byrokracie, což firmám šetří čas i peníze.
Co z toho plyne pro Česko
Rozdíl zatím není propastný, ale trend je docela jasný. Pokud Česko nezrychlí investice a nezjednoduší povolování staveb, může se odstup dál zvětšovat.
Není to důvod k panice spíš varování. Ekonomika není sprint, spíš dlouhý běh a Polsko teď zjevně přidává tempo.
Zdroje: imf.org, novinky.cz, seznamzpravy.cz, worldbank.org
