Bylo nalezeno podzemní město. Je staré 2000 let a schovávali se tam křesťané
V jihovýchodním Turecku bylo nalezeno rozsáhlé podzemní město staré téměř 2000 let. Vědci mají teorii o jeho účelu, píše Live Science.
Objev byl učiněn před dvěma lety v provincii Mardin. Stalo se tak při údržbě historických ulic a domů v jedné z místních čtvrtí. Dělníci nejprve narazili na vápencovou jeskyni a poté na průchod do zbytku skrytého města. Zajímavé je, že někteří místní obyvatelé věděli o existenci jeskynní sítě pod svýma nohama, ale netušili, že se zde nachází i celé město.
Místní obyvatelé o existenci jeskyní věděli
Archeologům se dosud podařilo identifikovat 49 komor se spojovacími chodbami, studny, sila na skladování obilí, obytné prostory a kultovní místa. Patří k nim křesťanský kostel a velký sál se symbolem Davidovy hvězdy na zdi. To naznačuje, že se jednalo o židovskou synagogu.
V jeskyních byly nalezeny mince z římské doby a olejové lampy. Jejich datování ukazuje na vznik podzemní sítě ve druhém nebo třetím století. Tím však objevy nekončí, protože archeologové odhadují, že dosud bylo prozkoumáno méně než 5 % podzemního města. Vědci ji pojmenovali Matiate a dosud prohledali asi 10 000 metrů čtverečních komplexu. Celý komplex by mohl být mnohem větší a mohl by mít až 400 000 metrů čtverečních. Uvnitř by se tedy mohlo ubytovat 60 000 až 70 000 lidí.
Jedna z hypotéz je, že Matiate sloužila jako jakýsi útulek, snad pro lidi pronásledované kvůli jejich víře. Jak vysvětluje Gani Tarkan, křesťanství nebylo ve 2. století oficiálním náboženstvím, a proto se jeho stoupenci obvykle skrývali v podzemních městech, aby unikli pronásledování ze strany Říma. Proto se nabízí možnost, že podzemní komplex měl obytný charakter a sloužil jako úkryt. Je to o to pravděpodobnější, že jižní oblast dnešního Turecka byla křesťany osídlena dříve než její centrální část. Křesťané byli proto tvrdě pronásledováni nejen Římany, ale i Peršany.
Dlouhodobé pronásledování křesťanů
V roce 64 císař Nero odsoudil křesťany k smrti za to, že údajně způsobili požár, který zachvátil Řím. Teprve o mnoho let později, v roce 313, vydal císař Konstantin Milánský edikt, který uzákonil křesťanskou víru. Tím pronásledování skončilo a v roce 380 vydal císař Theodosius Tesalonický edikt, jímž se křesťanství stalo oficiálním náboženstvím Římské říše.

Pokud jde o Midját, povrchové město, pod nímž byl komplex nalezen, v průběhu staletí jej postupně obsadili Aramejci, Peršané, Řekové, Římané, Byzantinci a osmanští Turci. Pokud jde o podzemní města v Turecku, nejsou nijak výjimečná: dosud jich bylo objeveno více než 40, včetně Derinkuyu v centrální Kappadokii. Tehdejší obyvatelé si ve skále vyhloubili obydlí.
Zdroj: livescience.com