Kdo koupí tuto škodovku, vytáhl si Černého Petra. Sežere mu úspory, jen co ji zaparkuje v garáži
Na první pohled působí jako sen každého spořádaného motoristy. Místo pro celou rodinu, solidní výkon, pohodlí a technické řešení, které v době uvedení působilo jako zjevení. Není divu, že se na první pohled líbí. Jenže čím víc o ní lidé zjistí, tím častěji se na internetových fórech opakuje stejný příběh, zbožňovaná na začátku, proklínaná po pár měsících provozu.
Uživatelé varují: je to auto, které vás sice rozmazlí komfortem, ale jakmile začne něco zlobit, připravte se na nepříjemné překvapení. Opravy nejsou levné, díly nejsou jednoduché a některé poruchy vás doslova donutí přemýšlet, zda nebyla chyba ji vůbec kupovat.
Světový unikát škodovky
Řeč je o Škodě Superb druhé generace, která se vyráběla mezi lety 2008 až 2015. Na svou dobu šlo o výjimečně propracovaný model s odvážným designem, prostorným interiérem a výbavou, která směle konkurovala i dražším značkám. Avšak automobilka vsadila na jednu technickou novinku, která se s odstupem času ukázala být zbytečně komplikovaná, a to systém TwinDoor. Ten umožňoval otevírat kufr dvěma způsoby, buď jen samotné víko jako u sedanu, nebo celé páté dveře včetně skla jako u liftbacku. V praxi šlo o unikátní řešení, které ale bylo složité a náchylné k poruchám.
Superb II měřil téměř 4,84 metru, což z něj dělalo jedno z nejdelších aut své třídy. Díky širokému rozvoru přes 2,75 metru vznikl ve voze prostor. Zejména zadní sedadla připomínala spíš luxusní křesla v business třídě než klasickou zadní lavici. Cestující si mohli pohodlně natáhnout nohy, pohodlně nastupovat i vystupovat a ve vyšších výbavách se nechat hýčkat vyhříváním, roletkami nebo dokonce klimatizací pro zadní část kabiny.
Kufr jako na stěhování
Zavazadlový prostor byl dalším trumfem. Ve verzi liftback se do něj vešlo 565 litrů, u kombi pak 633 litrů. Po sklopení zadních opěradel vznikla téměř rovná podlaha a víc než 1 800 litrů prostoru, což znamenalo dost místa i na opravdu velké nákupy, kočárky, lyže nebo rodinné dovolené. A právě kvůli této variabilitě Škoda přišla s revolučním systémem TwinDoor, který umožňoval kufr otevírat dvěma způsoby, jako sedan, nebo jako liftback. V praxi šlo o technicky složitý mechanismus, který se ale ukázal jako náchylný k poruchám, a tak od něj automobilka v dalších generacích ustoupila.
Nabídka motorizací byla bohatá. Základ tvořil benzinový motor 1.4 TSI o výkonu 125 koní, který postačil na běžné ježdění. Vyšší výkony nabídly 1.8 TSI nebo 2.0 TSI, a vrchol představoval šestiválec 3.6 FSI s 260 koňmi, spojený s pohonem všech kol. Dieselové varianty sahaly od úsporného 1.6 TDI GreenLine po oblíbené 2.0 TDI s výkonem 140 a 170 koní. Ty se staly tahounem trhu díky výborné spotřebě, kultivovanému chodu a dlouhé životnosti.
Kabina Superbu působila vzdušně, kvalitně a promyšleně. Ve vyšších výbavách nechyběl kožený paket, výhřev sedadel, dvouzónová automatická klimatizace, prémiové ozvučení, navigace nebo parkovací senzory. Verze Laurin & Klement nabídla i dřevěné dekory a špičkové odhlučnění.

Problém byl jen jeden
Jízdně Superb potěší i dnes. Podvozek je naladěný komfortně, zvládá české silnice s přehledem a na dálnici působí jistě i při vyšších rychlostech. Řízení není sportovní, ale přesné. Převodovky, ať už manuální, nebo automatické DSG, fungují hladce, pokud dostávaly pravidelný servis. Pohon všech kol s Haldex spojkou pomáhá v zimě a na mokru, ale jinak se vůz chová jako klasická předokolka.
Přes všechny výhody má Superb II jednu jedinou nevýhodu, systém TwinDoor. Ten dokázal zkomplikovat život i šikovným mechanikům a v mnoha případech vedl k nutnosti nákladné opravy, která se mohla vyšplhat do desetitisíců korun. Elektronické přepínání režimů, kabelové svazky a mikrospínače zkrátka nebyly připravené na dlouhodobé namáhání. Ostatní části vozu jsou ale podle zkušeností majitelů velmi spolehlivé, podvozek vydrží i špatné silnice, interiér nevrže a motor, pokud se mu dá rozumný servis, běží tiše a hladce i po stovkách tisíc kilometrů.