Tohle byste měli vědět, než si v Tescu vezmete košík ze stojanu. Mnoho lidí je překvapeno

Nakupování potravin v supermarketu je běžnou rutinou. Někdo preferuje častější návštěvy obchodů završené menšími nákupy, někdo naopak tuto činnost příliš nemusí, a tak se raději uchýlí k jednomu velkému nákupu jednou za čas. Pravdou ale je, že se v obchodě občas vyskytne téměř každý z nás. Samozřejmostí je i využívání nákupního košíku. Tohle byste o něm měli vědět. 

Ne vždy košík potřebujeme – někdy zkrátka jdeme jen pro pár kusů zboží, které pobereme do rukou. Jestli ale nespěcháte a máte v plánu klasický nákup, který zahrnuje brouzdání uličkami supermarketu a jeho celé prochození, nic vám neusnadní práci tolik, jako pojízdný nákupní košík. Zboží do něj snadno naskládáte a jen ho s lehkostí tlačíte před sebou. Uznejte, že jednodušší to už vlastně být nemůže. Jeden háček to ale má a rozhodně byste na něj neměli zapomínat. Jinak vás při vstupu do obchodu bude čekat nepěkné překvapení.

Košíky jsou zálohované

Vypravíte se do obchodu, v ruce nákupní seznam a v hlavě plán, jak efektivně projít prodejnou a pořídit vše potřebné. Položek musíte koupit nespočet, a tudíž se vydáte ke stojanu s nákupními košíky. Za první košík zaberete a ejhle – posune se o pár centimetrů a dál už ne. Řetízkem je totiž připoutaný k dalšímu košíku v řadě. Abyste se ho mohli ujmout, potřebujete nákupní žeton, desetikorunu nebo pětikorunu. Přijde vám to jako banalita? Nespočet lidí na tento fakt ale opravdu občas zapomene. V dnešní éře online nakupování či využívání menších příručních košíků je snadné potřebu žetonů opomenout. A ačkoliv je používání velkých nákupních košíků v Česku samozřejmě zdarma, stále k jeho propůjčení musíte mít zmíněný žeton či minci.

Nejdříve se neujaly

Klasické košíky přitom zákazníkům slouží už téměř sto let. Poprvé se objevily v supermarketu v americkém státě Oklahoma, a to v roce 1937. Dnes si nákup bez nich umí představit asi málokdo a lidé je berou jako typickou součástí nákupní rutiny. Když ale poprvé spatřily světlo světa, zákazníci z nich příliš unešení nebyli. „Ženy nám říkaly, že mají dost tlačení dětských kočárků a muži zase prohlašovali, že jsou přeci dost silní na to, aby unesli košíček,“ vzpomínal koncem 70. let na začátky éry pojízdných košíků jejich zakladatel Sylvan Goldman. Právě on košíky navrhl a nachystal do své sítě supermarketů.

Košíky, jak je známe dnes, se ale zpočátku vůbec nechytly. Goldman to ale nevzdal. „Do každého obchodu jsem najal jednu ženu mezi dvaceti a třiceti lety, jednu asi o deset let starší a někoho těsně před šedesátkou. Muže zastupovali třicátníci nebo padesátníci. Všichni jezdili sem a tam, v košících měli zboží a do toho hostesky nabízely nově příchozím vozíky k vyzkoušení,“ popisuje druhý pokus o jejich implementaci Goldman. A povedlo se. Zprvu z nich sice byli nadšeni především starší lidé, kteří ocenili, že se nemusí tahat s těžkými košíky v ruce. Postupně ale pojízdné košíky začaly těšit stále větší oblibě. Během prvního roku s nimi Goldman dobyl město Oklahoma City, následně pak začaly zaplavovat celou Ameriku. V roce 1940 byla poptávka supermarketů tak obrovská, že firma, která je v té době vyráběla, měla produkci vyprodanou na sedm let dopředu.

Koupíte je na internetu

Na rozdíl od naší země jsou ovšem košíky v amerických obchodech volně dostupné – mince či žetony tedy nepotřebujete. U nás je tomu samozřejmě jinak. Nezapomeňte si tak před odchodem či odjezdem do supermarketu žeton vzít. Jestli jste přišli na to, že doma zrovna žádný nemáte, lehce ho seženete na internetu, a to za pár korun – cena se pohybuje okolo 50 Kč a většinou se prodává několik kusů společně, a tak jich budete mít víc v zásobě.

Pokud při braní košíku zjistíte, že u sebe žeton nemáte, můžete zapátrat v peněžence, kapse či kabelce a pokusit se najít nějaké drobné. Dnes u sebe ovšem hotovost nosí jen 60 % Čechů a bezhotovostní platby preferuje hned 80 % lidí. Pokud patříte do těchto skupin, je možné, že u sebe mince nenajdete. „Využívání hotovosti už není takovou samozřejmostí jako dřív. Pořád ji nosí nadpoloviční většina populace, doba platebních karet ale fyzické peníze jasně válcuje. Obzvláště dnes, když je samozřejmostí platit mobilem nebo hodinkami,“ řekla mluvčí banky Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.

Náhradní varianty

Jestliže u sebe nemáte ani žeton, ani pětikorunu či desetikorunu, nezoufejte. Domů se kvůli tomu vypravit nemusíte. Obchody dnes už nabízí další alternativy – většinou jde o typické malé košíky do ruky nebo příruční košíky na kolečkách, které jednou rukou táhnete za sebou nebo tlačíte před sebou. Jejich nevýhodou je, že se k nim musíte při ukládání nebo vykládání zboží sklánět, což může být problém především pro starší lidi. Ruční košíky nejsou nejvhodnější na velké nákupy, jelikož s každým dalším kouskem více těžknou. Pokud ale nemáte po ruce žeton či mince, poslouží jako skvělá alternativa.

Obchodní řetězce se snaží zákazníkům vyhovět a v nabídce tak mít všechny druhy košíků. „Prodejny pravidelně počty košíků revidují a případně doobjednávají další podle potřeby,“ říká mluvčí Tesco Iva Pavlousková. Novodobější příruční košíky sice nejsou nejvhodnější na velké nákupy, popularitě se ovšem také těší. A na rozdíl od velkých vozíků k jejich použití žeton nepotřebujete.

„Aby zákazníci nemuseli nosit těžký nákup, pohodlně jej táhnou právě v košíku na kolečkách. Tyto košíky navíc odpovídají mezinárodnímu standardu, který je stejný napříč zeměmi, ve kterých Lidl působí. Postupem času se u nich pouze mírně měnil tvar a barva,“ říká tisková mluvčí Lidlu Eliška Froschová Stehlíková. Opravdu tak záleží především na samotné preferenci zákazníka a na velikosti nákupu. Využít tak můžete jakoukoliv variantu, jen nesmíte zapomenout na fakt, že tradiční velké pojízdné košíky jsou zálohované.