Padlo rozhodnutí o zákazu cukru do kávy. Češi nechápou, čím si ji teď budou sladit

Evropská unie zakazuje jednu věc, bez které si spousta lidí nedokáže představit ranní kávu. Jde o cukr, který si běžně přidáváme do šálku, abychom ráno vůbec otevřeli oči. Tentokrát ale nejde o zdravotní doporučení ani nový trend v životním stylu. Jde o regulaci, která vyvolává bouřlivé reakce napříč Evropou.

Podle nového nařízení má tento typ cukru v blízké budoucnosti zcela zmizet z kaváren, hotelů, restaurací i kancelářských kuchyněk. A nejde jen o cukr, bruselští úředníci si vzali na mušku i další „maličkosti“, které denně používáme a považujeme za samozřejmé. Jde o všechny pochutiny balené v jednorázových obalech po jedné porci. Doba, kdy jsme bez přemýšlení brali každý sáček, kelímek nebo miniverzi čehokoli, pomalu končí.

Konec cukru do kávy? Ano, čtete správně.

Zatímco kavárny a restaurace se roky předháněly v estetických minibaleních cukru, smetánky nebo kečupu, EU se rozhodla tuto éru ukončit. Připravovaný zákaz jednorázových obalů, který má vejít v platnost do pěti let, totiž zasáhne všechna malá balení určená k jednorázovému použití. Co všechno zmizí z trhu?

• Sáčky s cukrem – pryč s nimi. Už žádné pohodlné otevření a zamíchání do kávy na cestách.
• Mini smetánky – známé plastové kelímky, které se lámou v ruce a často i přestříknou půl stolu, zmizí ze snídaňových brunchů i čerpacích stanic.
• Kečupy, hořčice a majonézy v malých sáčcích – typický fastfoodový doplněk? I ten má utrum.
• Másla a džemy v minikalíšcích – co by byla snídaně v hotelu bez nich? No, podle EU zřejmě ekologičtější.

Proč tak radikální krok?

Evropa chce snížit množství odpadu, který zbytečně zatěžuje planetu, a také změnit návyky spotřebitelů i firem. Pohodlí současnosti tak nově nebude mít přednost před budoucností. Malá balení se sice mohou zdát nevinná, ale v součtu tvoří obrovské množství nerecyklovatelného odpadu. Navíc výroba, přeprava a následná likvidace těchto obalů spotřebovává energii a přírodní zdroje, které bychom mohli využít efektivněji.

Evropská unie proto razí heslo znovupoužitelnost místo jednorázovosti. Cílem je nahradit tyto obaly systémem vratných nebo plnitelných nádob, případně servírováním „na místě“ bez zbytečného balení.

Co to znamená pro běžného člověka?

Rychlý kečup k hranolkům? Možná už jen v dávkovači. Cukr do kávy na benzině? Možná z cukřenky. A co smetánka do kávy v hotelu? Třeba se dočkáme stylových malých konviček, jako za starých časů. Jenže ne každý je z této vize nadšený. Odpůrci varují, že opatření přinese komplikace a otázky ohledně hygieny. Například cukřenky na veřejnosti nebo sdílené dávkovače kečupu mohou být pro některé lidi z hygienického hlediska nepřijatelné, zvlášť po zkušenostech s pandemií.

Komu to prospěje?

Ekologové tleskají. Pokud se opravdu podaří minimalizovat jednorázové balení v gastronomii, může to mít významný pozitivní dopad na životní prostředí. Méně odpadu, méně plastů v oceánech, méně emisí při výrobě. Navíc se očekává, že nové systémy přinesou i nové pracovní příležitosti, například v oblasti vratných obalů, úklidu nebo logistiky.

Ekonomové se ale obávají zdražení některých potravin i služeb v důsledku vydaného zákazu jednorázových obalů. Zavedení opakovaně použitelných obalů totiž bude podniky stát více času i peněz, což se pravděpodobně promítne právě do cen pro koncové zákazníky. Změna tedy nezasáhne jen naše zvyklosti, ale i peněženky.

A co podnikatelé?

Restaurace, hotely i fastfoody budou muset přejít na nová řešení. Některé se už připravují, jiné zatím váhají. Náklady na změnu budou nemalé, Evropská unie ale nabízí pomoc všem, koho se stažení jednorázových pochutin dotkne. Změna nebude ze dne na den, ale nakonec stejně přijde.

Jestli si bez pytlíčku cukru nebo mini kečupu neumíte představit jídla na cestách, připravte se na změnu. Evropa mění pravidla a my se budeme muset přizpůsobit. Ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti, v moderní společnosti už není v kurzu zahlcovat planetu zbytečným odpadem.