Takto strašně říkají Rumuni Čechům. Jednou přezdívkou stačili urazit hned tři národy

U nás je takové označení prakticky nepřípustné, ale v Rumunsku nás tak označují. Dalo by se říci, že tímto názvem urážejí místní jak Čechy, tak Němce a zčásti i rumunské obyvatele, kteří Čechy tímto způsobem nenazývají. Pak to totiž působí, že o nás mají špatné mínění všichni Rumuni. Jde totiž o posměšnou urážku.

Slovo „Cikán“ je v dnešní době považováno za nekorektní. Dříve tomu bylo jinak, pochází z řeckého „atsigganos“, což se překládá jako „nedotknutelný“ a může odkazovat na indickou kastu. Právě z Indie se totiž Romové původně dostali do Evropy. Jinde jim začali říkat Egypťané (Egiptanos), protože například do Španělska se dostali právě přes Egypt. Později se název zjednodušil na „gitanos“.

Nad tímto označením pro Čechy mnozí kroutí hlavou

Přes Balkán mířily na naše území kmeny, které dostaly označení „atsigganos“. Z toho se odvodilo označení „Cikán“. Nicméně to je v dnešní době vnímáno jako urážlivé označení. Jak by se vám líbilo, kdyby tak někdo nazýval vás? Kupodivu se s tím Češi skutečně setkávají. A to třeba zrovna v Rumunsku, kde se Čechům někdy posměšně říká „Cikáni Němců“, tedy „țiganii nemților“.

Čtěte také

Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici

21. 5. 2026

Nejedná se sice o žádné oficiální označení, nicméně občas se tento výraz vztahující se k Čechům objeví. Proč vzniklo a co znamená? Němci byli vždycky vnímáni jako země Západu, tedy vyspělí a bohatí. Naopak Češi jsou stále přirovnáváni spíše k zemím Východu. Oba státy se přitom nacházejí ve střední Evropě. Označení „Cikáni Němců“ je tak určitým posměškem.

Zatímco u nás je slůvko „cikán“ hanlivé a je prudce nevhodné ho v jakémkoliv kontextu používat, v Rumunsku je o něco běžnější. To ovšem nic nemění na tom, že je takové označení mnoha lidmi vnímáno jako necitlivé a urážlivé. O Moldavcích například zase Rumuni říkají, že jsou „Rumuni Rumunů“ nebo „Cikáni Rumunů“. Jiní lidé zase označují Bulhary za Italy chudých… Urážkám se nevyhne snad žádný národ. Třeba Češi říkají dodnes Rusům „Rusáci“ nebo Němcům „Němčouři“.

Jak se dostali Češi do Rumunska?

Mohlo by se zdát, že se Češi s takovým označením běžně nesetkají. Ostatně Rumunsko je daleko. Rumuni tak ale označovali i Čechy žijící v Rumunsku, tedy takzvané Banátské Čechy. Banát je oblast, která se kromě Rumunska nachází i na území Srbska a Maďarska. Právě v Banátu žije významná česká i německá menšina. Rumuni jí také někdy přezdívají „Pémové“.

Čtěte také

Jeden nespokojený senior může zablokovat stavbu celého satelitního městečka o několika domech

21. 5. 2026

Do oblasti přišli Češi a Němci už v osmnáctém století a Rumunům tehdy přišla česká kultura exotická. Možná i tak vzniklo posměšné označení „Cikáni Němců“. Naši krajané založili v Rumunsku několik vesnic, například Šumici nebo Svatá Anežka. Jak se ale Češi do Rumunska vůbec dostali? Z důvodu kolonizace. Nepředstavujte si ale násilné vniknutí do země. Osidlovaly se vesnice, které byly vylidněné a nabízely Čechům půdu a práci. Během sčítání lidu z roku 2021 se přihlásilo k české národnosti 1500 Čechů v Rumunsku.

„Nejdříve si postavili hliněné boudy částečně ležící v zemi. Střecha nad zemí byla ze syrových trámů, na které se naházela země a drny. V jedné takovéto boudě bydlelo pět až šest osob, často i více. Hořce oplakávali své malé chaloupky, které zanechali ve vlasti,“ popisují zabydlování Čechů v Rumunsku dobové prameny.

Na toto si dejte při návštěvě Banátu pozor

Pokud byste se chtěli vrátit v čase, do Banátu vyrazte. Narazíte na Čechy, kteří vás jistě rádi uvidí. K turistům (a zvláště k těm z Čech) jsou prý velmi vstřícní. Jistě vám nabídnou i místní pálenku. Ta je prý v Banátu mezi českou komunitou obzvláště oblíbená. Místní vesničky působí jako kdyby je maloval sám Lada a u nás už prakticky tento venkovský styl života zanikl. V Banátu je ekologicky nenarušené prostředí, divoká zvěř, čerstvý vzduch… Tyto všechny aspekty lákají turisty.

Čtěte také

Cyklistický airbag může být rozhodujícím prvkem pro záchranu života. Objevují se hlasy pro jeho povinné zavedení

21. 5. 2026

Nicméně je třeba respektovat místní styl života. Hodně obyvatel Banátu za sebou nemá studia a živí se opravdu tvrdou manuální prací. Život mimo rodnou vesnici mnohdy neznají. Daleko méně lidí totiž odjíždí z vesnice budovat kariéru do města. Většina obyvatel vyznává křesťanské hodnoty. Pokud do oblasti vyrazíte během postních období, můžete zapomenout na to, že byste mohli tančit nebo pořádat zábavy. Svá pravidla má v době půstu pochopitelně také stravování.