Retro kvíz: Pamatujete si na absurdity ze socialistické ČSSR? Komu je nad 60, měl by dát 10 z 10

Socialistické Československo, období, které trvalo od roku 1948 až do sametové revoluce v roce 1989, dodnes vyvolává silné emoce. Někdo na něj vzpomíná s nostalgií, jiný s úlevou, že je pryč. Jisté ale je, že kdo tehdy žil, nese si v sobě řadu zážitků, zkušeností i úsměvných příběhů, které by dnes mladší generace jen těžko pochopila.

A právě pro ty, kteří si tu dobu pamatují z první ruky, je určen náš retro kvíz. Pokud patříte mezi ně, měla by to pro vás být hračka. Komu je nad šedesát, měl by dát deset z deseti. Ale pozor, některé otázky možná potrápí i pamětníky.

Socialismus dál rozděluje lidi

Socialistická éra v Československu trvala přes čtyřicet let a přestože od jejího konce uplynula už víc než třetina století, názory na ni zůstávají silně rozdělené. V některých rodinách se o ní mluví s láskou, v jiných s odporem, často ale převažuje směs nostalgie, hořkosti a úsměvného nepochopení. Zatímco někomu utkvěla v paměti jistota práce a levné nájmy, jiný si vybaví hlavně fronty a svázanost pravidly.

Podle výzkumu agentury Median z roku 2023 si 38 % Čechů nad čtyřicet let myslí, že se jim za socialismu žilo lépe. Mezi lidmi se základním vzděláním nebo výučním listem tenhle názor sdílí více než polovina respondentů. U vysokoškolsky vzdělaných je to jen 16 %. Není to ale tak, že by chtěli režim zpět, spíš vzpomínají na stabilitu a řád, který tehdejší systém nabízel. Vědělo se, co bude zítra. A i když chybělo leccos, z určitého pohledu byl život jednodušší.

Domácnost za socialismu — Dodnes máte možná v paměti typický socialistický interiér, FOTO: Shutterstock

Na revoluci se také vzpomíná rozporuplně

Zajímavé jsou i postoje k sametové revoluci. Jen 36 % lidí nad čtyřicet let uvedlo, že jim změna přinesla zlepšení života. Pro 17 % byl její dopad spíše negativní a 27 % tvrdí, že jejich život nijak zásadně neovlivnila. Mladší generace to vnímají jinak, čím mladší a vzdělanější respondent, tím spíše vnímá rok 1989 jako osvobození a začátek něčeho lepšího.

Názory se různí nejen podle věku, ale i podle osobní zkušenosti. Ti, kteří zažili normalizační Československo spíš jako „běžní lidé“, často hodnotí dobu příznivěji než ti, kdo byli z různých důvodů v opozici, nemohli studovat, byli sledováni nebo jim bylo bráněno ve svobodě projevu.

Mladí chtějí vědět

Zajímavý je rostoucí zájem mladých lidí o dobu, kterou sami nezažili. Podle průzkumů se část dvacátníků a třicátníků k socialismu nevrací s politickými ambicemi, ale spíš se snahou pochopit, co jejich rodiče prožívali. Fascinuje je svět bez internetu, bez reklamy, bez cestování a přitom s jasnými rituály, nepsanými pravidly a svéráznými absurditami. Někteří otevřeně přiznávají, že by si chtěli takový život na chvíli zkusit, už jen proto, aby poznali, jaké to bylo.