Změna času se blíží: Někteří lidé se s ní vyrovnávají týdny, přitom řešení je snadné

V noci 27. října se změní letní čas na zimní. Mnoho lidí přitom chce, aby se změna času zrušila, debaty o tom se vedou i v Evropské unii. Pro některé lidi totiž může být změna času škodlivá.

Podle vědců je změna času obecně pro lidský organismus škodlivá. Dobrou zprávou je, že mnohem méně problémů přináší změna času z letního na zimní, než naopak. Zatímco u přechodu na zimní se nám hodinky posunou o hodinu dozadu a tudíž získáme jednu hodinu spánku navíc, při přechodu na letní se doba spánku naopak o hodinu zkrátí.

Přechod na zimní čas může škodit

Jak upozorňuje profesorka neurologie Beth Ann Malovowá, změna z letního času na zimní sice kritické důsledky pro lidský organismus nepřináší, ale přesto důsledky má. „Někteří lidé mohou zaznamenat, že potřebují pár týdnů na vzpamatování se, ovšem žádný výzkum tuto změnu s vážnými následky na zdraví nespojuje.“

Přenastavit vnitřní hodiny trvá

Jenže přenastavit vnitřní hodiny, a je jedno, jestli dopředu nebo dozadu, není tak jednoduché. Některým lidem to problémy nedělá. Zejména mladší lidé, kteří jsou zvyklí dlouho ponocovat u televize nebo počítače, možná žádnou změnu nezaznamenají, protože se jim při jejich životním stylu tyto rozdíly stírají, ale u starších lidí to může být problém. Lidé si i v případě přechodu na zimní čas stěžují na potíže se spánkem, bolesti hlavy, nevolnost, zhoršený fyzický výkon i koncentraci a psychickou odolnost. Přizpůsobit se novému režimu někomu trvá i celé týdny.

Světlo je důležité

Pro lidský organismus je velmi důležité, jak velkou část tráví na světle a kolik ve tmě. Ovlivňuje to například tvorbu a vyplavování spánkového hormonu melatoninu. Při jeho nedostatku můžete cítit únavu, ospalost během dne nebo naopak můžete mít problémy večer usnout. Nevyspání pak dál vede ke zhoršené koncentraci, podráždění, snížené výkonnosti. Tělo je také náchylnější k infekcím, kardiovaskulárním příhodám a depresi. V období, kdy se mění čas, vzrůstá i počet autonehod, a dokonce sebevražd.

40 procent populace změna ovlivňuje

Podle odborníků se nějakým způsobem změna času projeví až u 40 procent populace. Vědci ale zdůrazňují, že mnohem více nám škodí přechod na letní čas, který nás čeká až v březnu. Ten představuje pro organismus větší zátěž, protože doba úsvitu se během jarního posunu času mění rychleji, jelikož změna přichází blíž k březnové rovnodennosti. Pro tělo je tak obtížné se vyrovnat nejen s posunem času, ale také s výrazným rozkýváním našich vnitřních spánkových hodin.

Upravte spánkový režim

Co proti těmto negativním vlivům dělat? Peter Šóš, lékař v oboru psychiatrie a spánkové medicíny, má několik rad. „Pokusit se v těch dnech chodit spát a vstávat o 15 minut (na jaře dříve, na podzim později) než obvykle a v sobotu a v neděli si podobně pomoct alespoň 30 minutami. Dále doporučuje vystavit se hned po probuzení dennímu světlu, ideálně se krátce projít venku, případně přidat několik protahovacích cviků na snížení tělesného stresu a dát si zdravou snídani.“

Poprvé za protektorátu

Změna času je u nás běžným jevem už téměř padesát let. Na českém území se sice poprvé posouvaly hodiny v období protektorátu, ale do současné podoby se střídání času ustálilo až v roce 1979. Letní čas začínal vždy poslední neděli v březnu a trval šest měsíců. Od roku 1996 se letní čas o jeden měsíc prodloužil a končí tak až v poslední říjnovou neděli.

Změna času ve světě

Letní čas platí v současnosti ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu. V některých zemích byl letní čas nejprve přijat a posléze zrušen, například v Rusku, kde bylo střídání času zavedeno již v roce 1917, v roce 2011 však bylo zrušeno a začal platit stálý letní čas. Všeobecná nespokojenost s pozdním východem slunce zejména v zimních měsících však vedla k další změně, a tak od roku 2014 mají Rusové pouze standardní čas.

V EU se země nedohodly

Naposledy se o zrušení změny času u nás rozhodovalo v roce 2021. Bylo to na popud Evropské unie, která chtěla střídání zrušit už v roce 2019 a potom právě v roce 2021. Ani v jednom z těchto termínů ale ke zrušení nedošlo, protože se členské státy Evropské unie nedokázaly shodnout. Téma ale v posledních měsících nabývá opět na důležitost a dostalo se opět na stůl evropských úředníků a debata se znovu rozbíhá. Jestli se dokáží evropské státy na změně konečně dohodnout, je však nejisté.

Zdroje: idnes.cz, prozeny.cz, denik.cz, irozhlas.cz