Zařízení na odsolování mořské vody potřebuje pouze energii z nabíječky mobilního telefonu

Přestože více než 70 % povrchu Země pokrývá voda, většina z ní není pitná. Podle geologického průzkumu Spojených států je pouze 2,5 % světových zásob vody sladké a většina z nich je uzavřena v ledovcích, v atmosféře nebo tak hluboko pod zemí, že je nedostupná, jak píše server Syfy.

V pobřežních oblastech byly vybudovány odsolovací stanice, které čerpají vodu z oceánů a odstraňují z ní sůl, aby ji bylo možné bezpečně konzumovat. Tyto systémy však slouží pouze obcím s existující infrastrukturou, zatímco v mnoha rozvojových zemích taková infrastruktura chybí, a proto trpí nedostatkem vody. Proto Junghyo Yoon, vědec a inženýr z katedry elektrotechniky a výpočetní techniky MIT, a jeho kolegové ve spolupráci s Ericem Brackem, výzkumným chemikem z vojenského centra DEVCOM, vyvinuli přenosné odsolovací zařízení.

Je velký zhruba jako kufr a pomocí elektřiny přeměňuje mořskou vodu nebo jiné zdroje nepitné vody na sladkou pitnou vodu. Zařízení bylo představeno v článku publikovaném v časopise Environmental Science and Technology. Přestože elektromembránové procesy nejsou novinkou, tato nová technologie činí celý proces bezpečnějším a je vhodná i pro přenosné, individuální použití. Elektrodialýza, která je rovněž elektromembránovým procesem, využívá k vytahování rozpuštěných pevných látek z vody alternativní vrstvy iontových a neiontových membrán.

Tím se sice voda zbaví soli, ale nemusí být nutně pitná. Stále může obsahovat patogeny nebo jiné kontaminanty, což tato nová technologie dokáže vyřešit. Zařízení tlačí vodu vodními kanály zleva doprava, přičemž elektrické pole působí nahoru a dolů. Úspěšně vytahuje rozpuštěné pevné látky, jako je sůl, ale zachycuje také suspendované látky, jako jsou bakterie, viry a případně těžké kovy nebo chemické kontaminanty. Jak voda protéká sáním a prochází elektrickým polem, rozděluje se na dva samostatné proudy. První zachycuje veškeré pevné látky a vyvrhuje je zpět do oceánu. Druhá sbírá přečištěnou pitnou vodu.

V současné době je množství zachycené sladké vody poměrně malé, ale vědci doufají, že v blízké budoucnosti se podaří průtok zvýšit. Tým doufá, že by se jejich systém mohl oproti současnému výkonu 1 litr za hodinu zlepšit minimálně o řád na 10 litrů za hodinu. Celý systém přitom spotřebuje zhruba tolik energie jako nabíječka mobilního telefonu, tedy asi 20 wattů za hodinu, a pokud není k dispozici přístup k elektrické infrastruktuře, může být napájen 50wattovým solárním panelem. Hotový prototyp by mohl tým uvést do provozu přibližně v příštím roce.

Zdroj: syfy.com