Průlomová nanotechnologie mění mořskou vodu na pitnou 1000x rychleji
Sledovat v Google Zprávách
Odsolování se celosvětově používá k filtraci až 97,4 milionu metrů krychlových mořské vody denně. Převažují dvě metody – termální metoda a reverzní osmóza; obě však mají velké energetické nároky. V průkopnické studii publikované v časopise Science použili japonští vědci nanostrukturu na bázi fluoru k úspěšnému filtrování soli z vody rychleji a účinněji než jiné současné technologie, píše server Cosmo Magazine.
Nový postup využívá nepřilnavost teflonu, jehož klíčovou složkou je fluor, lehký prvek, který přirozeně odpuzuje vodu (hydrofobní). Teflon se používá v potrubí pro zlepšení průtoku vody, což inspirovalo tým z Tokijské univerzity k jeho testování v nanorozměrech. Výzkumníci vytvořili fluorové kroužky v nanorozměrech o velikosti od 0,9 do 2 nanometrů (pro srovnání, lidský vlas je široký téměř 100 000 nm).
Tyto prstence mají superhydrofobní povrch tvořený hustě uspořádanými uhlíko-fluorovými (C-F) vazbami, které odpuzují vodu. Kroužky jsou naskládány do jinak nepropustné lipidové membrány, podobné povrchu buněčných stěn rostlin. Tým testoval účinnost membrán měřením přítomnosti iontů chloru, jedné z hlavních složek soli, na obou stranách testovací membrány. Menší z testovacích kanálků dokonale odpuzovaly vstupující molekuly soli a i větší kanálky přinesly zlepšení oproti jiným odsolovacím technikám a dokonce i špičkovým filtrům z uhlíkových nanotrubiček.
Jednou z dalších výhod fluoru je, že má záporný elektrický náboj, protože má jeden elektron navíc, což znamená, že odpuzuje jiné záporné ionty, jako jsou například ionty chloru obsažené v soli. Překvapující byla také rychlost, s jakou proces probíhal. Metoda fungovala několik tisíckrát rychleji než typická průmyslová zařízení a asi 2400krát rychleji než experimentální odsolovací zařízení na bázi uhlíkových nanotrubiček.
Další výhodou je, že fluorované nanokanály vyžadují málo energie. Tým doufá, že v příštích několika letech se mu podaří rozšířit technologii na průmyslovou velikost a vytvořit membránu o průměru přibližně jeden metr. Tuto membránovou technologii by bylo možné použít i k filtraci jiných chemických látek, jako je oxid uhličitý nebo jiné průmyslové odpadní produkty.
Zdroj: cosmomagazine.com, science.org
Nejnovější články
- Jeden nespokojený senior může zablokovat stavbu celého satelitního městečka o několika domech
- Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici
- Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si
- Cyklistický airbag může být rozhodujícím prvkem pro záchranu života. Objevují se hlasy pro jeho povinné zavedení
- Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama
- Psychologie říká, že lidé, kteří dosáhnou 70 let a uvědomí si, že je jejich děti již nepotřebují, mohou pociťovat hluboký dopad na své duševní zdraví
- Zpráva evropských úřadů potvrzuje: hrozny, jahody a pomeranče jsou ovoce nejvíce kontaminovány pesticidy
- Kbelík a mop mají své dny sečteny: odborníci na úklid sdílejí stejný názor a v roce 2026 se přiklánějí k jeho vylepšené verzi
- Blíží se úplné zatmění slunce: Dočkáme se ho v létě a bude to nádherná podívaná
- Je konec: Legendární švédská automobilka po 75 letech končí prodejem posledních vyrobených aut
