27. 1. 2022 7:32

Vědec navrhnul mechanické stromy. Mají pomoci v boji proti CO2

Příliš mnoho oxidu uhličitého v atmosféře má negativní vliv na lidské zdraví. Přispívá také k posílení skleníkového efektu, který je jednou z příčin globálního oteplování. Vědci již dlouho hledají způsoby, jak snížit jeho emise a zlepšit jeho zachycování z atmosféry. Řešením by mohly být mechanické stromy.

Internetový časopis Inverse zveřejnil rozhovor s Klausem Lacknerem, profesorem na Arizonské státní univerzitě. Je považován za průkopníka ve výzkumu a vývoji metod přímého zachycování a ukládání uhlíku. Odborníci varují, že v naší atmosféře je tolik CO2, že pouhé snížení jeho emisí k zastavení změny klimatu nestačí. Je třeba ho také odstranit z ovzduší.

Mechanické stromy v boji proti změně klimatu
Během tohoto rozhovoru Lackner hovořil o myšlence vytvoření mechanických stromů, které by v budoucnu mohly pomoci v boji proti našemu klimatu. Zejména proto, že některé emise nepocházejí z továren nebo elektráren, ale z automobilů, letadel, plynových sporáků a dalších prvků, které je skutečně obtížné kontrolovat.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Lackner vysvětlil, že mechanické stromy, které vyvinul, jsou „vysoké svislé sloupy disků potažených chemickou pryskyřicí o průměru asi asi 1,5 m, přičemž disky jsou od sebe vzdáleny asi 0,6 m, jako hromada desek“. Dodal, že „při proudění vzduchu povrch disků pohlcuje CO2. Přibližně po 20 minutách jsou disky plné a padají do sudu pod nimi. K uvolnění CO2 do uzavřeného prostředí posíláme vodu a páru.“

Jak sám odborník zdůraznil, řešení není zcela dokonalé, ale spotřebuje méně energie než jiné metody zachycování oxidu uhličitého z atmosféry. V jeho případě je rozhodující skladování získaného oxidu uhličitého a jeho případné pozdější využití.

Podle časopisu Inverse, Arizonská státní univerzita oznámila v červenci 2021, že Lackner získal od amerického ministerstva energetiky 2,5 milionu dolarů, tedy asi 54 milionů korun na rozvoj svého nápadu. Vědec plánoval vybudovat tři farmy, z nichž každá by mohla pohltit 1 000 tun CO2. První z nich bude pravděpodobně uvedena do provozu v dubnu 2022.

Čtěte také