První USB spatřilo světlo světa v roce 1995. Dnes je naší dennodenní potřebou

I ti nejméně technicky zdatní spotřebitelé dnes mohou ke svému počítači snadno připojit fotoaparát, tiskárnu, skener nebo jiné příslušenství. Na počátku 90. let však připojení periferie k počítači nebylo tak jednoduché. Uživatelé někdy museli svůj počítač otevřít a přidat hardware, aby získali potřebný komunikační port, píše se na webu Spektrum.

Kromě toho, že připojení periferií bylo skutečně velmi komplikované, počítače pro ně také obvykle neposkytovaly ani napájení. Většina periferních zařízení musela být připojena do zásuvky a jiným kabelem připojena k počítači. O připojení více periferií na jeden port najednou si mohli uživatelé jenom nechat zdát.

Univerzální sériová sběrnice (Universal Serial Bus), kterou v roce 1996 uvedla na trh společnost Intel, vše zjednodušila a vyřešila. Kromě napájení bylo výhodou rozhraní USB také to, že v zásadě umožňovalo připojit k jednomu počítači až 127 periferních zařízení najednou. Porty USB jsou nyní standardní součástí osobních počítačů a jsou zabudovány do mnoha dalších elektronických zařízení, jako jsou chytré telefony, čtečky elektronických knih a herní konzole.

Na začátku 90. let řekl Ajay Bhatt, Američan s indickými kořeny, šéfovi firmy o svém nápadu vyvinout univerzální komunikační systém typu „plug -and-play“, tedy něco, co by uživatel nemusel složitě instalovat a upravovat. Jeho manažer ale o nic takového neměl zájem. Bhatt byl však pro svůj nápad zapálený, a tak si vybral pro realizaci svého nápadu společnost Intel. A tam dostal zelenou.

V roce 1992 navštívil Bhatt americký stát Oregon. V Jones Farm Conference Center v Hillsboro se setkal s odborníky, kteří se zabývali vývojem zařízení plug-and-play. Setkání inženýrů společností Compaq, Digital Equipment Corp. (DEC), IBM, Intel, Microsoft, NEC a Nortel přineslo ovoce v podobě založení společné aliance.

Než skupina začala vyvíjet rozhraní USB, zkoumala technologie, které již byly v té době k dispozici. Šlo zejména o technologie podobné Ethernetu, audio rozhraní, GeoPort společnosti Apple a IEEE 1394 – Firewire. Žádný z nich však neměl všechny vlastnosti, které tým hledal. Inženýři chtěli něco, co by bylo levné, uživatelsky přívětivé, dokázalo napájet periferní zařízení a nabízelo velkou šířku pásma. Bylo tedy potřeba vymyslet něco nového.

Tým oznámil svůj první návrh na řešení v roce 1995. S rychlostí 12 megabitů za sekundu bylo USB 1.0 rychlejší než cokoli jiného v té době. Tým však narazil na problém. 12 Mb/s bylo příliš rychlých pro počítačové myši, joysticky, klávesnice a další příslušenství s nestíněnými kabely. Inženýři problém vyřešili tím, že zařídili, aby rozhraní USB 1.0 podporovalo i komunikaci rychlostí 1,5 Mb/s. Tento přístup umožnil, aby rozhraní USB fungovalo nízkou rychlostí pro levné periferie s nestíněnými kabely a vysokou rychlostí pro zařízení se stíněnými kabely, jako jsou tiskárny a disketové jednotky.

Rozhraní USB 1.1, které bylo vydáno v roce 1996, se stalo populárním až v roce 1998. Zpoždění bylo pochopitelné, protože operační systém Microsoft Windows 98, který byl vydán v červnu 1998, byl prvním operačním systémem, který USB podporoval. O dva měsíce později uvedla společnost Apple svůj počítač iMac, který sice postrádal disketovou jednotku, ale měl dvojici portů USB. Ačkoli Apple nepatřil mezi společnosti, které na projektu USB pracovaly, pomohl tuto technologii prosadit. USB je dnes nezbytnou součástí velé spousty elektronických zařízení a život bez něj si vlastně ani nedokážeme představit.

„Myslel jsem si, že USB bude přechodnou záležitostí. Nedokázal jsem si představit, že se dostane tam, kde je dnes, a že se bude dále vyvíjet. Překonalo to všechno moje nejdivočejší představy,“ vyjádřil se na adresu USB jeho „otec“ Ajay Bhatt.

Zdroj: spectrum.ieee.org